Podpořili byste sociální demokracii, kdyby přišla s návrhem na zavedení sektorové daně, aby část zisků nadnárodních společností, bank, telekomunikací a některých dalších, které nyní odvádějí peníze z české ekonomiky do zahraničí, zůstala v České republice?

Sektorová daň byl původní návrh sociální demokracie, ale nedostal se do programového prohlášení vlády. Sociální demokraté o něm občas hovoří, aby naštvali šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, ale praktický krok pro to neudělají. My jsme sami předložili návrh na daňovou progresi korporátní daně, ale neprošlo to. Pokud jde o daň z příjmu a vyšší sazby, tak se určitě teď nic nového nestane. Ani by se to na příští fiskální období nedalo stihnout. Návrh státního rozpočtu je postavený na současných daních, určitě se to do příštího roku nezmění. Jedině, když to někdo vytáhne jako předvolební téma. Ale i když to vytáhne v příštím roce, nedá se to legislativně stihnout.

Jde o téma, kterým se v minulosti rozlišovala pravice a levice. Ale nevypadá, že by se do toho teď někdo pouštěl. Někdo to zvedne, když to navrhneme my, někdo ze sociální demokracie pro to hlasuje, ale pak z toho hned mají koaliční zemětřesení, nadávají si navzájem. Neznám detailně vnitrokoaliční vztahy, ale navenek to vypadá, že to určitě nebude tak, že by do toho šli jako celek. Politické klima teď není takové, aby podobný zákon prošel parlamentem. Je to politické téma, ale většina by se pro takový návrh špatně sháněla. Pravice pro to není, vláda je štíplá, naše hlasy jsou zatím skromné.

Uvažujete o tom, že si dáte zvýšení daní velkých firem do svého volebního programu, i když jste s tím mnohokrát neuspěli?

Myslím, že to jako téma – nejen pro nás, ale i pro další strany, zejména sociální demokracii – zůstává. Odhaduji, že pravice půjde na snižování DPH, jen levice půjde na progresi přímých daní. My v KSČM tohle téma budeme mít v novém volebním programu určitě. Je pravda, že jsme návrh na progresivní zdanění velkých firem podali už dvakrát, jedna varianta není stále ještě hlasovaná. A myslím si, že se to valí vpřed v hromadě poslaneckých novel. Určitě to už nebude do konce letošního roku projednáno, a zákony, které schválíme příští rok, by byly s účinností na rok 2018. Ale myslím, že před volbami se nemá cenu o tom bavit v logice legislativního procesu, spíš je to téma, které budeme znovu mít ve volebním programu.

Vaše návrhy na zdanění velkých firem se ale od představy sociální demokracie mírně liší. Byli byste ochotni přistoupit místo progrese na sektorovou daň?

V našem programu jsme měli dvě sazby zdanění příjmu firem, neměli jsme to rozlišené sektorově, ale podle velikosti obratu. Ale jednat o sektorové dani, kdyby byla větší vůle jít do sektorové daně, jsme připraveni, protože to je vlastně jiná konstrukce téhož. Většina právních subjektů korporací, firem má dnes základní sazbu 19 procent, pak jsou velké firmy, vybrané firmy, které by platily víc. To je jen otázka konstrukce. My podle obratu, sociální demokraté podle oboru, obojí je možné. Jsme připraveni na tohle téma jednat, koneckonců i ten prezidentský duel v Americe o tom také byl, i když samozřejmě vyhrál Donald Trump, který jde v opačném směru.

Má smysl přicházet s nějakým zvyšováním daní, když se ekonomice daří, takže příjmy do státní pokladny jsou poměrně vysoké a ministr financí Andrej Babiš si pochvaluje, jak se výběr daní zlepšuje?

Smysl to má, byť se nacházíme v konjunktuře, jsou nároky na rozpočtové výdaje daleko větší, než jsme schopni uspokojit, tím pádem je příjmová stránka státního rozpočtu zajímavá. Co se dá nahnat lepším vybíráním daní, to je o řád níž. Andrej Babiš říkal, jak je v luftě minimálně sto miliard, ale těmi kontrolními hlášeními, elektronickou evidencí tržeb a dalšími záležitostmi může nahnat řádově miliardy, to je o jednu až dvě nuly méně. Logicky se nabízí otázka, kde nabrat daně navíc, a kromě jiného by mělo dojít i k rozdělení toho břemene. Tedy nenakládat těm nejchudším, ale přidat daňovou zátěž velkým firmám.

A není vůbec pravda, že by kvůli tomu velké firmy od nás utekly. Stejně si odvádějí do ciziny nemalé peníze formou dividend, takže tento zlatý důl asi těžko opustí. Takhle by nám to alespoň zčásti vrátily.

Takže myslíte, že by vyšší zdanění velkých, především nadnárodních firem mělo mnohem větší efekt než elektronická evidence tržeb?

Příjem z EET na příští rok je prakticky nulový, protože se spouští po etapách. Kde se zapojuje EET, z velké části už mají registrační pokladny, navíc jim Ministerstvo financí prominulo část výnosu. Třeba restaurace a hotely byly přesunuty do nižší sazby, tím pádem mají nižší daně. A těch 18 miliard z EET, jak tvrdí permanentní televizní reklama, má být virtuálně až na konci celého procesu, až se to bude týkat všech. A u těch malých nevíme, kolik peněz se dá vybrat a kolik z nich se na podnikání raději vykašle.

Máte spočítáno, jaký by byl přínos do státní pokladny zavedením progresivní korporátní daně?

Je to vždycky dáno tím, v jaké fázi ekonomika je. Když se teď ekonomika nachází v růstové fázi, efekt může být až několik desítek miliard korun. Vrátili jsme se částečně k rozdělení daňového břemene, jaké bylo v roce 2007, 2008. A tam je rozdíl ve výpadku inkasa této daně opravdu v řádu několika desítek miliard korun. Takže se dá odhadnout, když jsme v podobné fázi ekonomického cyklu, že by to mohlo mít podobné výnosy, protože nevěříme, že by kapitál od nás utekl. Větší progrese u korporátní daně by opravdu mohlo kolem dvaceti, třiceti miliard hodit. Záleží na nastavení. Kdyby prošlo progresivní zdanění, týkalo by se na rozdíl od sektorové daně i dalších velkých firem, třeba obchodních řetězců, ty jsou také zajímavé.