Naše česká společnost, 25 let svobodná, je nyní, jak opakuje establishment, ukotvená v západním světě. Do jaké míry naplňujeme potenciál toho, co bychom mohli mít a čím bychom mohli být? Jak mizí následky komunismu?

Následky komunismu nemizí, jak bych si představoval. U veřejnosti se podařilo vytvořit nespokojenost, došlo ke ztrátě paměti takového stupně, že byl do čela země zvolen člověk jako je Andrej Babiš. Z morálního hlediska mi to vadí a zároveň situaci chápu jako velmi varovný signál. Andrej Babiš vyšel z prostředí, které komunismus maximálně podporoval.

Dochází k disfunkci státní správy, do exponovaných pozic se dostávají lidé, kteří mohou přikapávat jed do studny a sypat písek do ložisek. Národní bezpečnostní  úřad trochu spí. Důležité ale je, že jsme v NATO, jen bychom měli přinést kvalitnější práci. Například BIS stojí obrovské peníze a daňový poplatník nemá šanci se přesvědčit o tom, co se uvnitř děje.

Často ale říkám, že se máme mnohem lépe než dříve. Jsou samozřejmě milovníci starých pořádků, které potkávám v penymarketech, jak si vezou uherák a přitom nadávají na současný systém, přitom mají docela dobré důchody. Ti jsou ale nepoučitelní.

Než se dostaneme více k bezpečnostním otázkám, zůstaňme ještě u politického spektra. U kterých politických stran existuje podle vás předpoklad vzestupu a které by měly něco změnit, aby si udržely současný vliv?

Něco budovat je vždy daleko složitější než kritizovat. Toho využívá KSČM, která si drží svůj elektorát stabilních voličů. ČSSD razí postkomunistickou ideologii a zřejmě i oni budou mít stabilní vliv. ANO vnímám jako zlo. TOP 09 a ODS by měly hledat společné jmenovatele, ne rozdílnosti. U nich bych rád viděl nějaký vzestup. Nemám v oblibě strany jako SPD nebo Úsvit a další, kteří jen čekají na nějakou extrémní situaci a pak na ní staví svou kariéru jako teď, když nás straší emigranty.