V červnu jste na konferenci „Brexit a czexit – Bezpečnost a prosperita v Evropě bez EU“, což se konalo jen den před brexitem, odhadoval, že z EU nakonec Britové odejdou. Přitom jste řekl: „Náš hlas byl před mnoha a mnoha lety, kdy jsme vstupovali do EU, hlasem extremistů, hlasem úzké skupiny a teď s potěšením zjišťuji, že náš extrém se postupně stává mainstreamem a dnešní den v Británii dokonce možná ukáže, že se může překlopit do majority. A to je úžasný pocit!“ S jakými pocity jste nakonec sledoval dění ve Velké Británii?

Protože znám britskou situaci velmi dobře a Nigel Farage je dokonce můj přítel – on byl v EU předseda euroskeptické frakce Nezávislost a demokracie v době, kdy já byl jejím místopředsedou – tak doufám, že jej královna povýší do šlechtického stavu, protože jí vrátil její zemi. Přece jenom to je monarchie, byť konstituční, a ona stále tužší a tužší regulace EU jí ukrajovala jedno národní právo za druhým. Podle střízlivých odhadů si totiž až 80 procent pravomocí na sebe už stáhla EU, což v zemi, kde je hlavou monarcha, může způsobovat určité roztrpčené pocity. Ty ostatně vyjádřila královna mimořádně taktně a mimořádně elegantně, když se krátce před brexitem otázala, co se vlastně stane, když nastane ten brexit. To, jak se zeptala, bylo od ní geniální. A protože Nigel bojoval nejenom za navrácení země obyvatelům Velké Británie a nesporně také i za navrácení země do rukou Jejího veličenstva již dvacet let, tak já doufám, že jej královna povýší do šlechtického stavu, protože jí vrátil její zemi.

Jenomže se o Farageovi traduje, že je to jen takový populista, skoro blázen...

Ne, to není žádný blázen! Je to naopak jeden z nejbystřejších politiků, jakého jsem v životě poznal. Je erudovaný a je to i geniální řečník. Víte, my jsme měli v EU taková pravidla, že standardní delegát, standardní poslanec EU, měl k dispozici maximálně minutový projev a Nigel Farage jako předseda frakce mohl mít zpravidla projev dvouminutový. Jenže on během těch dvou minut řekl zpaměti brilantní politickou mikroesej, v níž nakonec bylo všechno, co potřeboval, a navíc během těch dvou minut pozurážel všechny, které potřeboval pozurážet, a ještě se mu do toho vešel i geniální vtip. Je to jasně oddaný člověk, který pro jednu politickou ideu zasvětil dvacet let svého politického života a navíc za to ještě nic nevyinkasoval v tom směru, že by byl královnou jmenován kupříkladu ředitelem Mincovního úřadu... Myslím, že brexit byl pro něj opravdu posláním, který bezezbytku naplnil. Pro mne osobně byla velká radost sledovat jeho mimořádné vystoupení. Nikdo na něj v Evropě nemá! Nikdo!

Ani Geert Wilders?

On je taktéž výborný řečník, ale nemá to od něj ten anglický, klubový esprit, kdy to jakoby plyne samo.

Dá se říci, že Farage a Miloš Zeman si jsou podobní?

Vůbec ne. Když se volil předseda Evropské komise, tak se tehdy ke každému něco říkalo a jen Nigel Farage utrousil – a teď fakt nevím, zda to bylo na adresu Barrosa anebo někoho jiného – jednu jedinou větu. On se totiž rozhlédl a řekl: „Prosím vás, koupil by si někdo od tohoto člověka ojeté auto?“

Krátce po brexitu se objevovaly spekulace, že teď budou jako domino následovat i jiné exity ostatních zemí EU...

Výstup jakékoliv země z EU není úplná legrace kvůli tomu, že ta země je zpravidla po dlouhou dobu s Unií svázána a navíc 80 procent všech regulací každého národního státu pochází od EU. Vzájemný obchod a vzájemné provázání je tak mimořádně vysoké. Já si myslím, že i brexit u tak mohutné země, která má za sebou svou vlastní unii v podobě Commonwealthu (Britské společenství národů, pozn. red.), nebude úplná legrace a bude hodně záležet na tom, co nová železná lady vyjedná jako podmínky odchodu – jestli to bude norský model, tak to bude jen dobře. Norsko totiž užívá všech výhod EU z hlediska bezcelního obchodu, vzájemných vztahů, ochrany investic a dalších věcí a jenom není řízeno regulacemi EU, protože není členskou zemí. Takže norský model by byl pro Británii absolutně ideální a mezi námi by byl ideální i pro EU, protože přece jen i EU vyváží své volkswageny a francouzská auta do Velké Británie. Takže vzájemné zbraně jsou oboustranné.

Co vás těsně po hlasování o brexitu nejvíce zarazilo?

Všimněte si toho, že jakmile šlo o úředníka EU, ta reakce od něj byla naprosto hysterická, jako když mu vzali nějakou hračku, která byla jeho: „To byla přece naše Británie, my už jsme ji urvali, my už jsme ji uchvátili, ale najednou nám proklouzne mezi prsty kvůli Nigelu Farageovi?“ Zřejmě jim nedošlo, že brexit nepřišel kvůli němu, ale díky tomu, že si Britové uvědomili, co od Unie dostávají zpátky. Británie je totiž druhý největší přispěvatel do pokladny EU, přitom Unie si nechává od Británie třikrát tolik, nežli vrací zpátky. Hysterická reakce úředníků EU, tedy těch všech prezidentů, předsedů a komisařů ale byla velmi signifikantní, protože EU má jeden jediný scénář, a to je scénář stále větší integrace a stále více Evropy... To je ta věta, kterou slýcháme, kdykoliv se cokoliv v EU zatřese, ať jsou to Řecko, Španělsko či Itálie. Vždy ale odpovědí je: „Vidíte, my potřebujeme stále více Evropy!“ To ale fakticky znamená, že budeme stále více mazat národní státy, pravomoci národních parlamentů, národní legislativy a budeme tak stále více práv předávat do Bruselu. To je totiž jediný scénář, který tupý úředník v Bruselu sedící v levném bruselském baru umí.

Podle mne v EU na odchod Británie nebyli absolutně připraveni. Byli tím výsledkem referenda totiž absolutně zaskočeni a jsou zaskočeni dodnes. A hlavně nemají pro takové situace vytvořeny mechanismy. Ten mechanismus, který je zabudován do Lisabonské smlouvy, je totiž velice vágní. Napřed totiž země prohlásí, že chce odcházet, a teprve pak nastane dlouhé vyjednávání o tom, za jakých podmínek vlastně může odejít. Jenže pro to nejsou ve smlouvě nastavena žádná kritéria – ani pro zemi odcházející a ani pro EU. Takže jde o mimořádně vakuovou situaci, protože EU nikdy nepředpokládala, že by něco tak „krásného“ někdo mohl vůbec opustit.

Pamatuje legislativa EU na příliv migrantů?

Vakuová situace se vztahuje i na problém migrace. My se divíme, jak liknavě po dobu deseti dvaceti let sledovali příliv nekontrolovatelné migrace nejen proevropští politici, ale zejména evropští úředníci, a přitom nechápeme, co jsme to za těch posledních dvacet let vlastně zanedbali, když jsme sem pustili tolik lidí, kterým jsme přiznali i práva. Třeba ve Švédsku má migrant okamžitě nárok na minimální mzdu, kterou mu posíláte, jakmile se tam prodere, a tak dále. Ovšem nikdo si už nepoložil otázku: čím je dána tahle snížená rezistence Evropy? Čím je dána tato liknavost nebo kulturní laxnost? Vždyť sem přicházejí lidé, kteří absolutně terorizují ženy, které nemají žádná práva! Vždyť sem přicházejí lidé, kteří neuznávají minimálně polovině populace stejná občanská a lidská práva, jako mají oni, a naopak přiznávají pro sebe celou řadu dominantních práv! Jako že smějí ženu zmlátit, kdykoliv ho neposlechne, že smějí zabít vlastní dceru, když si nevezme toho, na koho ukáže, a že když vidí o silvestru na ulici v Kolíně nad Rýnem nebo v Norimberku volně procházející ženy, které oslavují Nový rok, aniž mají doprovod starší ženy anebo muže, tak že je to pro ně automaticky poběhlice, kterou mohou sklátit za prvním rohem... To jsou všechno kulturní vzorce, které jsou absolutně protichůdné západním hodnotám.

A my se ptáme, jak je to možné. Proč neexistuje sociálně politická studie, která by říkala, čím to je? Myslím si, že odpověď leží v tom, jak EU vědomě nebo nevědomě, vědomě nebo bezděčně vytváří okruh vlastních lidí, vlastních lobbistů, kteří v nějakém myšlenkovém vzorci fandí nejenom EU, ale nakonec i migrantům. Příliv migrantů sice zahrnuje ony negativní důsledky, které jsem již zmínil, ale je tu také terorismus. Nechci říkat, že všichni muslimové jsou teroristé, ale nesporně platí, že všichni teroristé jsou muslimové. Minimálně na 99 procent!

Otázka civilizačních a kulturních hodnot má zřejmě pro tyto lobbisty jiný aspekt. Asi je nezajímá, že do Francie přibude několik milionů lidí, kterým bude jedno, zda existuje nějaký francouzský stát anebo Polská republika. Koneckonců razí i myšlenku, že migranti budou mít v národních zemích volební právo; to dokonce padlo už před devíti lety. Migranti prostě půjdou k volbám a budou volit toho, kdo podporuje EU, nikoliv nějakého Nigela Farage. Stanou se bezděčnými podporovateli a stoupenci EU, protože ona jim umožní difundovat obrovským evropským prostorem tak, jak oni potřebují. Prostě pokud dostanou zelenou kartu anebo dokonce občanství, od toho momentu mohou jezdit, kam se jim zlíbí. Odjedou tak třeba do Švédska a tam se usadí, a aniž budou pracovat, budou brát plný plat... Jenže tohle vědomí, že migranti naředí místní kulturně zakotvenou populaci v jedné každé zemi, také znamená, že Česko bude méně české, Polsko méně polské a Francie méně francouzská. Trošku tyto lobbisty také zaskočila úroveň teroru, kterou s sebou v poslední době migranti přinesli... Pamatuji, jak svého času největší podporovatel EU Joschka Fischer prohlásil: „Otevřete těm Turkům hranice úplně, my je nebudeme ani kontrolovat! Protože z Turků budou ti nejlepší Němci!“ Takže EU tím, že tady vytvořila obrovský, nákladný a dobře udržovaný a dobře placený okruh svých lobbistů, spoluotevřela brány migraci.

Nemohou toto trochu zastavit teroristické útoky?

Už ne. Ministr vnitra Spolkové republiky Německo minulý týden prohlásil, že Německo má mezi imigranty minimálně 500 teroristů. Jak toto chcete zastavit?

Časopis Reflex loni v lednu přinesl zásadní článek o tom, jaká bude Evropa v roce 2030. K tomu dodal statistiku a mapu Evropy s počtem migrantů v jednotlivých členských zemích EU. Reflex přinesl i varování: V roce 2050 budou muslimové tvořit rovnou polovinu britské populace a v témže roce by mohla většina Francouzů vyznávat islám... Zdá se vám to přehnané?

Ta čísla znám. Jsou pravdivá a s tím se už nedá nic dělat. Evropa je prostě ztracená. Nejhorší čísla se pak vztahují hlavně k Francii. To znamená, že v momentě, kdy budou mít polovinu obyvatelstva a přijdou k volbám anebo k referendu o tom, zda se zavede do země náboženské právo šaría, tak si ho prostě takto demokraticky odhlasují. Bude to ale poslední okamžik, kdy budou respektovat demokracii, protože s tím současně demokracie skončí. Kdyby si zkusili v takové Saúdské Arábii odhlasovat křesťanské právo, tak by si to ta země s takovými troufalci rázně vyřídila! Tam nesmíte vstoupit ani s křížkem na krku. Jsou to prostě dva nekompatibilní světy. Co s tím ale uděláte?

Prezident Miloš Zeman prý Angele Merkelové zde v Praze řekl, že když si někoho pozvete domů, tak ho také neposíláte na oběd k sousedům, což byla prý jemná narážka na to, že si napřed Německo pozvalo imigranty domů a teď je chce rozdělit do okolních zemí. Je vám tento Zemanův výrok sympatický?

Výrok se mi sice líbil, ale řeší jenom důsledky. Především jde o onu pověstnou německou aroganci. Německo má totiž pocit, že skrze EU se stalo dominantní zemí. Mimochodem, právě brexit mnohem posílil dominanci Německa, protože vláda Francie je absolutně k ničemu a neumí si poradit ani s bezpečnostní situací své země. Sen Německa o ovládnutí Evropy se ale naplňuje a jeho nástrojem je EU. Ostatně, to byl vždy nástroj revize druhé světové války... Dám příklad. Po druhé světové válce připadly jako válečná kořist vítězným zemím rozhlasové a televizní frekvence, a Německo tak přišlo o své frekvence a muselo užívat jiné, například lucemburské. Televize RTL je původně lucemburskou televizní stanicí, přesto je teď market leader v Německu. Unie přišla s další tvrdou věcí, tzv. digitální dividendou. To znamená, že všechny frekvence národních států se hodí do společného košíku a pak se znovu přerozdělí. Část půjde na mobilní telefony a Německu se díky tomu vrátí některé frekvence. Podobně tvrdě ale postupovalo Německo i v celé řadě dalších ekonomických směrů, jimiž zamíchal výsledek druhé světové války. Revize výsledků druhé světové války byla totiž jedním z úkolů, který plnila EU ve svém prvním období. Dnes naopak jde o otázku absolutní dominance Německa, prokázala ji kupříkladu řecká krize. Ze strany Německa směrem k Řecku šlo totiž o diktát.

Umíte si představit, že by ČR odešla z EU?

Upřímně řečeno si momentálně czexit představit nedokážu. To chce totiž mimořádně pečlivou přípravu, mimořádně jasný a zřetelný koncept, který bude kultivovat to, čemu se naši žurnalisté často vysmívají, a to je koncept popření hlupácké Havlovy teze, že naše orientace bude výhradně západní. My si totiž takovou orientaci s naší pozicí v centru Evropy nemůžeme dovolit. Vždyť naše ekonomické zájmy po dlouhou dobu ležely výhradně na Východě, tedy v Sovětském svazu! Jenže jsme o tuto pozici přišli kvůli nesmyslné a hloupé politice a dnes v té politice navíc ještě pokračujeme tím, že musíme jako členská země EU respektovat embargo do Ruska na potravinářské výrobky. Takže se naše sýry do Ruska expedovat nesmějí. Spolu s tím přestávají v Rusku přijímat i naše další výrobky, které přece jenom ještě přežily onu hlupáckou Havlovu tezi, že nebudeme nikdy vyvážet na Východ, ale vždycky jen na Západ. Jenže přitom ani na ten Západ moc nevyvezeme, tedy kromě smontovaných aut s klíčovými díly, které nevyrábíme my. Jedna z cest pro czexit tedy tkví v tom, že musíme znovuobnovit ekonomické vazby, které jsme kdysi měli. S tím souvisí i ona naprosto neuvěřitelná démonizace Putina v Evropě i ve Spojených státech. Onu nepochopitelnou démonizaci si velmi dobře uvědomil právě Donald Trump.

Na chvíli vás přeruším – co říkáte těm politickým stranám, které hrají na protiputinovskou strunu a tvrdí, že je Rusko pro nás hrozbou?

Jaký nepřítel, co nám udělal? Myslím, že to je nepochopení současné situace a že to je papouškování toho, co říká úředník v Bruselu. Že uvalili na Rusko embargo, tak na to příliš nedoplácí Francie, ale rozhodně na to doplácejí Česká republika či Maďarsko se svými salámy anebo Polsko se svými potravinářskými výrobky. Součástí programu příští vlády ČR by měl být pokus o získání nových trhů. Zásadní věcí pak je to, že Miloš Zeman jel do Číny, protože Čína je obrovským trhem. Ale Rusko je nám blíž. Nesmíme zapomenout na to, že pořád v ruské generaci šedesátníků přežívá pocit, že Češi umějí vyrábět báječné věci, což je velmi podstatné. Takže když se mne ptáte na czexit, tak by bylo velmi nezodpovědné ono referendum vyhlásit teď, protože by to pro nás mohlo být ekonomicky mimořádně komplikované. Na czexit je třeba se dobře a střízlivě připravit, podobně jako to učinila Británie. On ale možná ani nenastane, neboť tlak brexitu a opakující se krize v některých státech – kupříkladu v Řecku, ve Španělsku a v Portugalsku, možná povede k tomu, že EU přece jenom začne moderovat svou vnitřní politiku jinak, a přestane tak hlasitě rezonovat heslo „více Evropy“ a objeví se heslo „více rozumu“.

Může podle vašeho odhadu dojít i v jiných státech k myšlenkám o odchodu z EU?

Třeba v Maďarsku, kde skvěle definuje tyto otázky Viktor Orbán. On je vůbec brilantní politik. Přečtěte si jeho zásadní projev o Evropské unii, který přetiskl i Klausův institut. Je to naprosto precizní analýza, kterou mi Orbán úplně vyrazil dech. Přitom nemálo lidí u nás podléhá plytkým žurnalistům, pro které je Orbán polofašista, křikloun a tak dále, ale on je to přitom zřetelně myslící politik. Všichni si navykli házet bláto na Wilderse, na Farage i na Orbána. Kdo jsou nepohodlní, ty odstřelíme a naopak hodní zůstanou pro nás ti, kdo jdou s námi. Kdo nejde s námi, jde proti nám, už známe jako heslo komunistů. Orbán připomíná, že jedním z poslání Visegrádu by mělo být v EU zdůrazňování toho, že jsme spolu se vstupem do EU přišli o všechny východní trhy, přitom mnoho z těch západních jsme ani nezískali. Přestože nám říkali, že deset let po vstupu do EU se již budeme vyrovnávat s dalšími zeměmi, jsme dál jenom montážní halou a prostými dodavateli mléka, tedy nikoliv zpracovateli. Když vidíte shodu polského vedení a Maďarska, a dnes už i Slovenska, pak může jít o faktický tlak na EU. Zamyslete se nad tím, jaké by to bylo, když by to už nebyl jen prostý czexit, polsit, ale visit, tedy odchod celé V4 z EU!

Myslíte si, že by se státy V4 uměly dohodnout?

Bylo by žádoucí, aby případný exit z EU měl rozměr Visegrádu. Minimálně! Protože by vytvořil konečně to, co se podařilo EU zlikvidovat při přístupových dohodách, kdy jednali s jedním s každým a odmítli přitom ideu, že bude proti nim jeden negociátor. Telička třeba v rámci vinic kývl na vše, zatímco Slováci si ponechali přechodné období pěti let, kdy mohli vysazovat vinic, kolik chtěli. My jsme ale v EU neuhráli nic, zatímco třeba takové Polsko... Pokud bude hrozba exitu na úrovni Visegrádu, v tom okamžiku se bude muset nad tím EU zamyslet velmi vážně. Protože jinak by Německo přišlo o předpolí, po kterém vždy velmi toužilo, tedy o vliv v této části Evropy.

Co se dá vlastně nyní poznamenat na vrub německé kancléřky Angely Merkelové, jejíž strana CDU po volbách v Meklenbursku – Předním Pomořansku skončila až třetí? Jak asi tak mohou dopadnout příští parlamentní volby v Německu?

Porážka Merkelové je signifikantní a je výsledkem okamžité emoce. Ta nálada proti ní v Německu ale bude určitě pokračovat, neboť bude další silvestr, kdy vyjdou do ulic další německé ženy a ti migranti, kteří tam budou také, tak pro ně ty německé ženy budou běhny, protože si dovolily opustit byt bez svého muže nebo bez matrony, která je hlídá a sleduje, jak jsou cudné. Takže oni to budou chápat tak, že je možné s nimi naložit, jak je libo. To ale není otázka zlé vůle, to je otázka vnitřní civilizační kultury, kterou v sobě mají. Oni to jinak neumějí vidět. Žena, která jde sama o půlnoci na půlnoční mši, je pro ně automaticky běhna. Je to pro ně tvor, který má být zavřený doma a venku má chodit jenom ve standardizovaném doprovodu. Takže ty věci budou pokračovat dál a musíme si navíc uvědomit, že tam mají i 500 teroristů. A ti nebudou jen tak sedět...

Takže to bude pokračovat a povede to i k tomu, že Merkelová, která se hlupácky spojila s otevřenou náručí, bude vysmívána. Protože až když viděla, co se stalo, teprve pak řekla: „Vy si vezmete tolik a tolik a vy tolik.“ Aniž to předem konzultovala. V tomhle má Miloš Zeman absolutní pravdu! Jenomže problém je, že když si někoho pozvete na oběd do Německa, tak on si pak na ten oběd dojede, neboť vy už nemáte zámek a klíč a už nezamknete.

I v Praze je ale najednou nemálo muslimů, všiml jste si toho? A to přestože mnozí říkají, že tady žádní muslimové nejsou... Podle Karla Schwarzenberga ale prý do Prahy přijíždějí jen na návštěvu, třeba z Teplic...

Ano, asi se přijeli podívat do Prahy na korunovační klenoty...

A jak je možné, že se tady tak rychle objevili?

A jak vznikl Islámský stát? Také z ničeho nic! Vznikl po dokonalé organizaci a se strukturou. My totiž ISIS vnímáme tak, že tam jsou jen nějací teroristé, kteří terorizují místní obyvatele, to ale pravda zdaleka není. Ti žijí dál stejným způsobem jako před příchodem ISIS, vždyť to jsou muslimové, stejně jako oni a věří ve stejné věci, tedy i v to, že se musí podle Koránu muslimská otázka prosazovat. A s tím nic nenaděláte. Cílem myšlenkového centra islámu je přece dávná idea, že muslimům Evropa patří. Vždyť ji dobývali několikrát, vždyť stáli před Vídní. Kdyby tehdy nezasáhli Poláci, je teď polovina Evropy muslimská. Evropa je prostě jejich prostor, do něhož jdou. A teď najednou zjistili, že tam nejsou ani dveře a že je tam nějaká paní, která jim řekla, ať bez obav vstoupí. Podle mne je to velmi organizovaná záležitost, a dokonce to mají rozdělené i tak, že už vědí, kam a kolik. Začne to tím, že tam bude najednou k dodání nepřiměřeně velké množství halal jídla. Už z toho se dá vypočítat, kolik jich tady jednou bude.

Už je. Vždyť v centru Prahy kolem ulice Politických vězňů mají svou mešitu, mají tam své směnárny, mají tam v pasáži své obchody, své kadeřnictví, bistra, prostě je to tam jejich teritorium.

Ano, tím to začíná. Já nechci nutně islám démonizovat, bohužel má ale v sobě založenou základní ideu a tou je dobývání. Nevěřící v islám mají jenom dvě možnosti – buď být zabit, nebo platit náboženskou daň, než bude zabit. To je bohužel v Koránu. Já sice vím, že většina vyznavačů islámu toto nepraktikuje, ale nikdy nikdo z nich nezvedl hlas a neřekl, že je otřesné, co se děje ve jménu islámu. Viděla jste někdy významné islámské duchovní, že by se sešli na mezinárodní konferenci a vydali nějaké prohlášení proti islámskému chování tohoto typu? Podle mne je Evropa ve značné míře civilizačně ztracená. A budeme horko těžko zachraňovat zbytky. Pokud bude padesát procent vyznavačů islámu v kterékoliv zemi, pak nastoupí islámské náboženské právo. Vy potom takto už nebudete chodit oblečená, dokonce v kraťasech! Budete chodit už jen se zahalenou tváří.

Kdo je pro vás přijatelnější? Donald Trump, anebo Hillary Clintonová?

Byl bych rád, kdybych se dočkal volebního vítězství Trumpa. Je mi proti srsti, jak z tohoto kvalitního podnikatele a miliardáře, který si své peníze vydělal, dělají idiota. Když byl nominován za republikánskou stranu, jeho nominační projev byl vynikající a politicky jasnozřivý. Bývalý starosta New Yorku Giuliani dokonce řekl, že od doby Reagana jsme takový nominační projev ve Spojených státech neslyšeli. Ale dělají z něj naprostého troubu, truhlíka, zloducha – cokoliv je možné na něj naházet, tak na něj nahážou. Kdykoliv cokoliv řekne rozumného, hned je pro mainstreamová média neexistující osobou. Pro ně existuje jen ta prázdná osůbka Clintonová, ze které přitom nikdy nevypadla jediná originální myšlenka, jediný originální nápad a která se přiznala, že neumí s počítačem a že si ani nepamatuje, jaké instrukce ohledně těch svých e-mailů dávala svým podřízeným, a že má zřejmě poruchu paměti. To řekne budoucí prezidentka Spojených států? Ale její adorace je, že Barbra Streisand se bude stěhovat do Antarktidy, jestli bude zvolený Trump... Prostě celý Hollywood, všichni ti umělci prý nesnášejí Trumpa, protože říká, co si myslí. On ale hlavně říká to, co si myslí Američané. On je hlas Američanů, on je hlas těch obyčejných amerických lidí, není to ta fajnová Clintonová, která s manželem zašantročila miliardy... Kdyby se opravdu přihodilo, že Trump bude nakonec zvolen, tak to bude pro mne jeden z hvězdných roků. Brexit a Trump v jednom roce? To budu rád, že jsem se toho dožil.

Myslíte, že Trump má život víc sečtělý?

Ano, on ho má velmi sečtělý. Tím, že je podnikatel, a hlavně tím, že nikdy nežil rozmařilý hollywoodský život – on jen podnikal a pracoval a nežvanil.

Co by zvolení Trumpa znamenalo pro Evropu a pro svět?

On zaprvé podporoval brexit, což znamená, že USA by měly velmi vřelé vztahy s budoucí Velkou Británií. A zdá se mi, že by to mohlo pomoci i Sarkozymu k prezidentství ve Francii, no a v Německu by to mohlo významným způsobem zvýšit váhu CSU či CDU, ale nebudou z toho nadšeni Ukrajinci. Výrazně se zlepší vztahy s Putinem a s Ruskem, což pro stabilitu světa i pro stabilitu Středního východu bude klíčové.