Kritizovala jste Českou televizi, co vám na ní nejvíc vadí? Myslíte si stejně jako někteří jiní kritici, že zpravodajství a publicistika nejsou objektivní a nestranné?

Vadí mi, že se na obrazovce točí pořád stejní lidé. Ať už je to Halík, Marvanová, Dvořáková, nechci říkat přímo kavárna, což svědčí o tom, že v televizi jsou strašně nekreativní. Nevím, jak Česká televize vybírá pořád stejné krasoduchy, na které jsme odsouzeni se dívat, pokud si televizi zapneme. Je to tak strašné, vždyť tomu velí zase bývalý komanč. Takže já už si Českou televizi zapínám jen sporadicky. A už ji také odmítám platit. Myslím, že veřejnoprávní média k životu nepotřebujeme. Stačí, když si ráno, než vylezu z postele, pustím Český rozhlas s těmi pitomostmi, co na mě exaltovaná Lucie Výborná vypustí, a do toho ještě ta jejich strašidelná hudební dramaturgie. Já jsem fajnšmekr na muziku. Hodně čtu, hodně poslouchám hudbu, nekoukám na seriály. Není důvod, když vidím, co nám teď Česká televize naservírovala. Jsou dva počiny, za které jsem České televizi vděčná, a to je seriál Bylo nás pět s Navrátilem a Dášou Veškrnovou a Vlak dětství a naděje se Zindulkou a Růžičkovou. Ty miluju a nikdy si je nenechám ujít. Ale jinak se na to nedá koukat, proto mi vadí, že to platíme. Nejde o těch sto padesát korun, ale o princip.

Někteří politici, například prezident Miloš Zeman, už veřejnoprávním médiím rozhovory ani nedávají.

Já bych prostě zrušila veřejnoprávní média. Myslím, že platíme něco, co nás irituje. Dívám se na Václava Moravce už patnáct let. Copak tu neexistuje nikdo jiný inteligentní a schopný komunikovat? Už se na Václava Moravce dívat nemohu, výběr hostů do jeho pořadu je tak tragický, že už jsem napsala příspěvek do České televize, protože myslím, že si takovou úroveň nezasloužíme a odmítám to platit.

Jakým médiím tedy dáváte přednost?