Bývalý předseda francouzské vlády François Fillon napsal před několika dny otevřený dopis prezidentu Hollandovi, v němž požaduje uskutečnění reforem, jinak Francii postihne zbídačení a úpadek. Podle expremiéra prezidentovy snahy zachránit Řecko dočasně zastínily hospodářské, sociální a finanční selhání Francie. Je situace ve Francii opravdu tak vážná, jak Fillon avizuje?

Opravdu je dost vážná. Především se nepodařilo nastartovat ekonomiku, pořád přibývají nezaměstnaní, daně jsou stále vysoké, ale přesto nenaplňují státní pokladnu tak, jak by si to vláda představovala. Je však třeba také říci, že reformy, po kterých volá bývalý premiér, mohl sám už v minulosti uskutečnit, když stál v čele vlády. Ale ani Sarkozy, ani Fillon se neodvažovali realizovat důkladné a tvrdé reformy, po nichž teď expremiér volá. Samozřejmě Francie důkladné reformy potřebuje, protože její hospodářství je ve špatné kondici. Dnes nemůže konkurovat nejen Německu, ale v některých průmyslových odvětvích dokonce ani Španělsku či Itálii. Není konkurenční v oblasti mezd a nákladů práce, takže k reformám musí určitě dojít. Ale nebude to jednoduché.

Za největší problémy Francie bývají považovány byrokracie, Vámi zmiňované vysoké daně a extrémně nákladný sociální stát. Existuje i politická vůle něco z toho změnit?

O tom, že u některých politiků existuje, svědčí ten Fillonův dopis. Opravdu si někteří uvědomují, že jsou nutné reformy, že se musí snížit daně, které jsou už extrémně vysoké a lidi demotivují. Takový sociální stát se nedá dál udržovat. Ale ve společnosti je obrovská rezistence a žádná skupina lidí nebo profesí nechce začít u sebe. Přitom když se Francouzů v průzkumech ptají, tak jsou všichni pro, že se stát musí reformovat. To, že nikdo nechce začít u sebe, bylo vidět nedávno, když se měly uvolnit podmínky u některých profesí, které byly hodně protežované, třeba možnost stát se notářem a podobně. Od těchto profesí se zvedla vlna odporu, i když to jsou profese, které mají dost velkou protekci, ale žádnou konkurenci, takže jejich ceny jsou vysoké. Teoreticky Francouzi uznávají nezbytnost reformovat, ale v praxi to u sebe nechtějí připustit.

Co si myslíte o řešení, ke kterému nakonec pod tlakem evropských věřitelů muselo přistoupit dluhy sužované Řecko?

Pro Řecko tahle dohoda zní opravdu jako diktát, navíc nic neřešící a jen stále oddalující problémy. Jednoho dne, jak řekl už pan Schäuble, by bylo lepší, kdyby Řecko opustilo eurozónu. Protože jeho ekonomika nemá na to, aby v eurozóně zůstala, to je jasné. Do dvou, tří let se bude stejně muset krize Řecka řešit znovu.