Nový mírový plán francouzského prezidenta Francoise Hollandea a německé kancléřky Angely Merkelové na urovnání konfliktu na Ukrajině oživil diplomatické úsilí o vyřešení ukrajinské krize. Oba státníci se dohodli s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, že se pokusí ve středu sejít v Minsku a najít řešení situace. O Ukrajině jednali i ministři zahraničí EU, kteří potvrdili rozšíření sankčního seznamu. Co od středeční schůzky v Minsku očekáváte? Co přinese?
Doufám, že něco hmatatelného. Včera v Evropském parlamentu byl na takové výměně názorů předseda zahraničního výboru Dumy a ten řekl, že ani Rusko si nepřeje rozdělení Ukrajiny. Já na druhou stranu tady vidím několik jasných tendencí, které je zapotřebí brát v úvahu. Za prvé je evidentní, že Ukrajina je rozdělená národnostně, ale také psychologicky a sociálně. A část Ukrajiny příklon k Západu, k Evropské unii nebo k NATO nesdílí a naopak je to táhne směrem k Rusku. To se silou převálcovat nedá, respektive samozřejmě dá, ale bylo by to řešení jen dočasné, protože vždycky tam bude nějaké ohnisko potenciálního konfliktu, nepokojů nebo něčeho podobného.
Druhá věc je, že Evropská unie se zjevně snaží - a je to logické - vyhnout prohloubení ozbrojeného konfliktu, který by mohl přerůst v širší válečný konflikt. To by mohlo mít nepředstavitelné následky pro Evropu.
Je nutno však dodat, že chování Ruska v posledních letech je neakceptovatelné, protože Putin zjevně oživil neimperiální tendence směrem k blízkému zahraničí a chová se tam, jako kdyby stále ještě patřilo do ruské sféry vlivu nebo do bývalého Sovětského svazu.
Všechny tyto faktory se nějakým způsobem ovlivňují a já jsem přesvědčen, že je tu rozhodně snaha, pokud jde o pana Porošenka, k nějaké dohodě dospět, protože zřejmě si i on uvědomuje, že válečný nebo ozbrojený konflikt by se mohl táhnout hodně dlouho a že v tuto chvíli nemůže mít jasného vítěze.
Pokud platí to, co řekl včera předseda zahraničního výboru Dumy, že Rusko si nepřeje rozdělení Ukrajiny, tak mám pocit, že to směřuje zase tam, kde už to jednou bylo. To znamená k nějaké větší autonomii pro takzvané prorusky orientované oblasti. Já osobně si myslím, že pokud se Ukrajina vydá touto cestou, tak stejně dříve nebo později, možná spíše později, to povede k nějakému rozdělení země. Vzpomeňme si na příklad bývalého Československo, kde se pravomoci tak dlouho z centra decentralizovaly na nižší úroveň, na úroveň obou členských států, až se stát nakonec rozdělil. Jiné východisko z jakýchkoliv jednání v tuto chvíli nevidím. Druhou možností je samozřejmě pokračování v ozbrojeném konfliktu, který se ale podle mě změní v zamrznutý konflikt, který bude trvat velice dlouho, a budeme svědky něčeho podobného, jako teď v Kypru, který je fakticky rozdělený.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Petr Kupka