Zakázka na výstavbu nových jaderných bloků v Česku? Ruský Rosatom má mnoho výhod, odhaluje významný expert Aleš John

11.10.2017 22:47 | Zprávy

Jaderná energie a výstavba nových bloků v Česku. I o tom se začalo znovu hovořit s blížícími se volbami. Významný expert na jadernou energetiku, v minulosti ředitel Jaderné elektrárny Dukovany a také Ústavu jaderného výzkumu Řež Aleš John hovoří o stavu českého jaderného průmyslu, o zapojení českých firem do výstavby, ale i o samotném výběrovém řízení na dodavatele technologií. V tomto směru vysvětluje, proč má oproti ostatním zahraničním dodavatelům značnou výhodu ruský Rosatom.

Zakázka na výstavbu nových jaderných bloků v Česku? Ruský Rosatom má mnoho výhod, odhaluje významný expert Aleš John
Foto: atominfo.cz
Popisek: Temelín

Dne 24. září jsme oslavili 60. výročí dosažení první řetězové štěpné reakce v tehdejším Československu. Došlo k tomu ve výzkumném ústavu v Řeži u Prahy. Jak vlastně československé jádro začínalo?

Vše začalo v polovině padesátých let, kdy jaderná energie měla řešit všechny problémy lidstva. V roce 1955 byla uzavřena mezi Československem a Sovětským svazem dohoda o spolupráci v oblasti mírového využívání jádra. Během dvou let, což je z dnešního pohledu neuvěřitelně krátká doba, byl v Řeži postaven Ústav jaderné fyziky, jehož součástí byl jaderný reaktor a cyklotron. I v Čechách se rozhodlo, že se vybuduje jaderná elektrárna, takže začala vznikat jaderná strojírenská výroba.

Vše se zkoušelo na pilotním projektu elektrárny A1, která se stavěla v Jaslovských Bohunicích na Slovensku. Koncepce byla plynem chlazený reaktor, moderovaný těžkou vodou s palivem s přírodním uranem. Reaktor vyrobila Škodovka, turbínu také, palivo se montovalo v Ústavu jaderných paliv na Zbraslavi. Hodně se stavělo, hodně se předělávalo. Elektrárna byla spuštěna v roce 1972 a běžela do roku 1977, kdy byla po havárii odstavena a demontována.

Mezitím se přešlo na osvědčený model ruských reaktorů VVER, kterých se v Československu vybudovalo celkem 12 (10 typu VVER-440 a 2 VVER-1000), z toho je osm stále v provozu a dva poslední se v Mochovcích dokončují.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Martin Huml

Martin Exner byl položen dotaz

K čemu ta pomoc Ukrajině je?

Netvrdím, že má pomoc skončit, ale válka ano. A co třeba ČR nebo Evropa dosud udělala pro její ukončení? Nebo to se sází jen na to, že budeme Ukrajinu vyzbrojovat a ta Rusko vojensky porazí?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Prezident by mohl být ukradený, proto více Hradní stráže? Obrana utrácí jak blbá blondýna se zlatou kartou. Fidler nám to zase spočítal

4:44 Prezident by mohl být ukradený, proto více Hradní stráže? Obrana utrácí jak blbá blondýna se zlatou kartou. Fidler nám to zase spočítal

„K obyčejnému vojákovi v poli se nedostane téměř nic, zatímco lízači v kancelářích jedou permanentní…