Politici EU oslavovali 60. výročí Římských smluv, jedněch ze zakládajících dokumentů EU. Je vlastně co oslavovat? Čím to může být, že většina občanů v ČR nemá příliš kladný poměr k EU?

Ano. „Politici oslavovali“…, ale jinak se k nim nikdo nepřidal. Současná euroreprezentace je dosazena na základě globálního špiclování a vydírání. Proto se chová, jak se chová. A „naši“ slouhové slouhů tancují, jak se píská „óda na radost“. Poměr našich občanů k „oslavám“ je dán tím, že jim dochází, o co jde. Myslím, že je nejvyšší čas začít usilovat o emancipaci středounijního prostoru proti selhávajícími západounijnímu prostoru. Rakousko k tomu také dalo podnět. Kancléř Christian Kern se pokusí pro Rakousko vyjednat s Evropskou komisí výjimku z programu přerozdělování migrantů z Itálie a Řecka, ale tomu se u nás moc pozornosti nevěnovalo.

Britská premiérka Theresa Mayová oznámila, že její země aktivovala článek 50 Smlouvy o Evropské unii. Na jeho základě Londýn spustil proces tzv. brexitu. Ať již se britská vláda s Bruselem dohodne na jeho podmínkách či ne, opustí Spojené království EU do dvou let. Jaké z toho máte pocity?

Británie k tomu byla dotlačena politikou euroreprezentace vydírané současnou globální mocí. Nyní ji část této euroreprezentace chce ještě trestat a dokonce se hraje na strunu „skoxitu“. Pak by uprchlíci do „Rozpojeného království“ směřovali přes eurounijní Skotsko a Anglie asi musela obnovit Hadriánův val… Asi ne. Předpokládám spíše klidný rozchod.

Češi mají podle statistik malé platy. Zejména ve srovnání se Západem. Čím to je a co s tím? Jsou snad nešikovní, anebo líní?

Trochu pravdy bude na tom, že jsme se stali kolonií. Z naší země odplouvají obrovské prostředky na dividendách a maržích z reexportů, asi 15 % HDP. Současně z „emisní daně“ financujeme další europrůšvihy typu Řecka. Ale co tě nezabije, to tě posílí. Jsme schopni fungovat i v takovéto situaci pouštění žilou. Podobně jako Slováci, Maďaři či Poláci. Najednou na nás začínají být závislí ti, co nás vysávají. Proto je čas trochu přitlačit a jít cestou emancipace středounijního prostoru. Západounijní no-go zóny nejsou naše budoucnost.

Myslíte, že se většině lidí žije v naší zemi pohodlně a že mají dostatek všeho? Ve většině světa jsou lidé chudší, to je jistě pravda. Za Nečasovy vlády padaly nářky, že sociálně slabé lidi stát utiskuje. Je nyní stát štědrý vůči starým, nemocným, postiženým, samoživitelkám? Jakou náladu ve společnosti lze cítit? Věří lidé v budoucnost?

Nechci mluvit za všechny, ale zdá se mně, že si věříme. Jako lidé země, která má svou minulost i budoucnost. Hodně záleží na tom, jak se nám podaří zvládnout proces mezigenerační návaznosti z předávání know-how v tom nejširším smyslu, včetně osvědčených hodnot a zkušeností.

Premiér Sobotka napsal: „Po zkušenosti s dvěma válkami, mimochodem i nacistickou totalitou, životem za železnou oponou, s divokými 90. léty, je dobře, že jsme součástí EU." Byla 90. léta skutečně tak hrozná, abychom je srovnávali s nacistickou okupací?

Sobotka listopad 1989 dokázal oslavit již jako plnoletý. Takže je dost starý na to, aby měl dostatek zkušeností s 90. léty, ale i dost mladý na to, aby trpěl ztrátou paměti. To chce srovnávat heydrichiádu a totální válku s procesem měknutí minulého režimu, helsinským procesem a rozvolňováním sovětského impéria v rámci Gorbačovovy perestrojky?! Minulý režim se měnil k lepšímu, ale pomalu a polovičatě. Tento režim, režim slouhů globální moci, ke kterému se Sobotka přiřazuje výroky výše uvedeného typu, se spíše zhoršuje rychleji, než by bylo zdrávo. Mj. ten výrok je nebezpečný i z hlediska historického revizionismu. A určitě nepřispívá k mezigeneračnímu přenosu zkušeností, o kterém jsem hovořil. Je nezodpovědný z hlediska citlivého vztahu k mladé generaci.

Prezident Zeman poněkud přitvrdil. ,,Já bych tomu dítěti napráskal tak, že si týden nesedne," řekl o dětech, které v Jihlavě utloukly plameňáky. ,,Já bych zvracel, kdybych měl brát peníze od Zdeňka Bakaly, ale tyhle novinářské prostitutky živí Zdeněk Bakala," řekl o redaktorech Respektu. ,,Já si podávám ruce i s lidmi, které bych nejraději zfackoval," řekl též v rádiu. Co Zeman sleduje takovým stylem vyjadřování? Dává tím najevo, že se nebojí svých kritiků?

Nejsou to výroky dle mého gusta. Zeman si možná myslí, že se tím někomu zalíbí. O tom pochybuji.

Jistým účastníkem prezidentských voleb bude profesor Jiří Drahoš, který ohlásil svou kandidaturu. Jak vidíte jeho šance proti Miloši Zemanovi?

Obsáhle jsem se k tomu vyjádřil na svém blogu, takže zde jen velmi stručně. Když chce někdo vstoupit do velké, dokonce do globální politiky z pozice vědecké funkce, aniž by se před tím pokusil využít svých pravomocí - i odpovědnosti - za ovlivnění současného společenskovědního výzkumu ve smyslu poznání toho, jaké jsou příčiny současných problémů, považuji to za zjevný rozpor: Osobně se opírat o autoritu vědy v politice a současně nevyužít vlastních kompetencí k podpoře autority vědy vůči politice, tzn. k podpoře řešení otázek, které s problémy současné politiky souvisejí s využitím možností vědy. Jak chce ustát působení sil současné globální moci a nezměnit se v jejich figurku? Jakou máme záruku? Ví vůbec Drahoš do čeho jde? Podrobněji, včetně připomenutí „Výzvy vědců proti strachu a lhostejnosti“, kterou inicioval a podepsal, zde.

Ráda bych se zastavila u revoluce, u VŘSR...

Té, která byla, nebo té, která bude?

Mám na mysli tu, která už byla. V letošním roce budou totiž komunisté slavit sté výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Přinesla světu vláda komunistických stran nějaká pozitiva?

Považuji toto výročí, resp. výročí řady významných událostí v tomto roce, za velmi významné a velmi poučené. Velmi jsem ocenil, jak letos spontánně proběhla oslava Mezinárodního dne žen. Svátek vznikl v USA, ale je spojen s prvním obrovským vítězstvím těch, kteří na První světovou válku dopláceli mimořádně těžce. Dne 8. Března 1917 poprvé a dostatečně výrazně zvítězil odpor proti režimu, který vtáhl Rusko do světové války a který se podílel na jejím rozpoutání. Petrohradské ženy a návazně vojáci v Petropavlovské pevnosti rozjeli proces, který se už nedal zastavit. Doufám, že se při kritickém hodnocení VŘSR bude hodnotit historické selhání reprezentace zemí našeho civilizačního okruhu, které tehdy připustily světovou válku. To byli hlavní viníci tragédií, které následovaly. A z toho bychom si měli vzít poučení, protože dnes se opět ozývají hlasy volající po vojenské konfrontaci, která by přerostla v globální, ale hlavně jaderně „vylepšenou“.

Pokud jde o pozitiva vlády komunistických stran „sovětského střihu“, tak to hlavní souvisí s nepoučitelností těch, kteří vtáhli lidstvo do První světové války a pak i do té Druhé. Role Sovětského svazu jako spojence demokratických sil v porážce toho nejhoršího, co se na naší planetě zrodilo, je nepopiratelná. Jen „zapouzdřenec“ nebo „slouha slouhů současné globální moci“ může popírat, že byl rozdíl mezi tím, jakým procesem prošly i v podmínkách vlády komunistických stran jednotlivé země, s tím, jak se vyvíjel nacismus, toto dítě, zpočátku dokonce hýčkané, „západních demokracií“.