S jakými pocit sledujete diskuse mezi politickými stranami o možnosti zdanění církevních restitucí? Jako podmínku to má ve svém portfoliu pro toleranci kabinetu Andreje Babiše KSČM... Jenže již teď „úředníci“ tvrdí, že je to nesmysl a že to prý nejde, jelikož mají už sazebníky dopředu nastavené...

Jde všechno, chce-li se, co lidé chtějí, aby to šlo. Restituce církevního majetku je od začátku zcela nespravedlivá, je to loupež století. Šel bych dokonce tak daleko, že bych těm nenažrancům vše zase odebral. Vzpomeňte na kardinála Tomáška, když, tuším v roce 1971, prohlásil pohledávky církve vůči státu za vyrovnané a nemají vůči němu žádné další nároky. Naskýtá se tedy otázka, kdo a komu řádně namastil kapsy, že se tato lumpárna znova nastolila a byla schválena.

Majetek církvím nikdy nepatřil, není to totéž jako majetek bývalých OV KSČ, KV KSČ, SSM apod. V restituci to byly majetky, které byly propůjčeny církvi k ovládání místního obyvatelstva. Byl to majetek naloupený za doby inkvizice, majetek uloupený popraveným českým pánům po Bílé hoře atd. Církev je politický faktor, ne náboženský, protože v historii bylo zcela jasně prokázáno, že když pán byl protestant, tak i jeho poddaní museli být protestanty, když byl katolík, pak museli očima koulet v kostele jako katolíci. Jeden anglický královský psychopat proměnit katolickou církev v anglikánskou a šmytec. Tento majetek neměl být vůbec vrácen, nebo jenom minimální část ke zlepšení infrastruktury církve. Ostatně už prezident Masaryk, pokud vím, církvím propůjčený majetek rapidně omezil. Když už jim někdo chtěl něco poskytnout, proč ne v hodnotách daných Masarykem?

Připomínáme si výročí 17. listopadu. V jakém stavu je naše demokracie a do jaké míry jsme se za poslední dobu přiblížili či nepřiblížili k tomu, o čem jsme snili po roce 1990? Někteří vidí ohrožení demokracie v Andreji Babišovi a v Miloši Zemanovi. Sám Andrej Babiš ale tvrdí, že právě on chce realizovat to, o čem jsme tenkrát snili, tedy aby fungovala ekonomika, úspěšné rodinné firmy, infrastruktura a státní správa. Věříte mu?

Kdo vidí ohrožení demokracie v Andreji Babišovi a v Miloši Zemanovi, je magor. Nelze to popsat ve třech větách. Věnoval jsem tomu nemalou část knihy Evropa (opět) spěje ke katastrofě. V knize jsem mimo jiné uvedl, že celou dobu své senátorské funkce jsem se snažil odvrátit nebo zbrzdit alespoň některé hlouposti vydávané za pokrok. V praxi jsem zjistil, že nebylo velkého rozdílu mezi hloupostí politiků z ODS a z ČSSD. Nejkřiklavějším případem byla hysterie kolem stavby plotu v ústecké Matiční ulici, ale tento příběh je nad rámec otázky.

Zkrátka Babiš není takový debil jako byli či jsou dosavadní vládní přestavitelé z ODS, KDU-ČSL a ČSSD. Myslím, že mu věřím alespoň proto, že mu věřit chci. Podívejte se na Kalouskovo běsnění a krví podlité oči, když slyší Babišovo jméno! To jen proto, že se Babišovi podařilo to, o čem onen člověk libující si v alkoholu víc než je zdrávo jen snad snil. Dostat státní rozpočet z červených čísel a neskutečného propadu financí do čísel černých. Rád bych věděl, proč sdělovací prostředky vyzdvihují Kalouska a plivou na Babiše? Ochlasta Havel Zemanovi nesahá ani po kotník jeho bolavé nohy. Klaus označil Zemana za rovnocenného protivníka, kterého si vždy vážil. Stačí?

Zmínil jste Václava Havla. Andrej Babiš zmiňuje v souvislosti se sny a realitou po roce 1989 Havla jen velmi okrajově. Akcentuje spíše praktické, hmotně zaměřené záležitosti. Je to tak, že český národ se již nezabývá myšlenkami Václava Havla, jeho představami o lepším světě, o šíření globálního dobra, a jde mu nyní o praktické zajištění fungování státu?

Havel byl ožralý pozér. Pokud někdo kritizoval prezidenta Zemana, že prý holduje alkoholu, tak Zeman si užíval v běžné hospodské lize a Havel chlastal Pohár mistrů. To ale nikomu nevadilo.

Ještě k Havlovi, proč jím pohrdám, protože si hrál na svatého obránce lidských práv. Odcituji z článku, který vyšel již v roce 2014 v internetovém deníku s dostatečně sluníčkářskou pověstí.  „... Co se týče zdejšího stavu lidských práv, tak v roce předcházejícím návštěvě Václava Havla vydala Amnesty International tři dokumenty, které popisují omezování lidských práv žen, jejich věznění, mučení vězňů za účelem získat od nich doznání mimo jiné například k čarodějnictví, za které jim hrozil trest smrti... Saudská Arábie patřila mezi nejaktivnější státy na světě. Od roku 2000 se tamní situace o mnoho nezlepšila, letos v Saudské Arábii došlo k vykonání již šedesáti poprav a další jsou v plánu. Když se dnes naše média velmi podrobně věnují návštěvám českých představitelů v Číně, popisují také tamní porušování lidských práv. Naproti tomu o návštěvě Václava Havla v Saudské Arábii lze v současné době dohledat tři články na internetových stránkách Českého rozhlasu, iDnes a také iHned, ale ani v jednom z nich není možné nalézt žádnou zmínku o lidských právech. Naopak tamní diskriminaci žen popisují, jako by to byl nějaký exotický zvyk a téměř výhradně se soustředí na otázky obchodu a na popis podnikatelské delegace v čele se zástupci kopřivnické Tatry, která tehdy Václava Havla doprovázela. Všechny tři články také citují Havlova slova o tom, že Saudská Arábie je jednou ze zemí, které jsou středem islámské civilizace, a také o důležitosti vzájemného dialogu založeném na principu respektu a rovnosti…“

Jeho „humanitární“ bombardování Jugoslávie snad nemusím připomínat. Co ale připomenout musím, je jedna skutečnost. Podívejte se, jak naše sdělovací prostředky zneužívají zpráv o zdravotním stavu Miloše Zemana. Pamatujete si, že by tak nechutně informovaly o zdravotním stavu Havla a zejména o jeho chlastání? Vždyť jeho zdravotní stav vyžadoval dlouhodobé pobyty v nemocnicích, přičemž našimi zdravotnickými zařízeními většinou pohrdal a léčili ho v zahraničí. Udělat to Zeman, sluníčkáři zešílí! Že by ukázali fotografie slovutého Havla zpitého do němoty? Neukázali. Byly totiž nepublikovatelné. Vzpomeňte na jeho projev „Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností...“ atd. Tak čeho si na Havlovi vážit?

Jak se podle vás změnilo podnikatelské prostředí v Česku od roku 1989? Někteří mají totiž za to, že strach, který se v pátek večer 17. listopadu 1989 ze společnosti vypařil, je tady znovu, protože se nyní starostové, vysocí úředníci a manažeři na všech stupních bojí rozhodovat, aby se nezpronevěřili různým zákonům, předpisů, nařízením... Je to opravdu tak zlé?

Ano. Je to přesně tak. A ještě horší! Je doslova příkaz dne, že musí být vše prezentováno jako krásné a kritika je vydávána za proruskou, xenofobní anebo rasistickou propagandu. Je zde zpět cenzura, která byla kritizována, že byla prováděna za socialismu, tentokrát v západním liberálně-fašistickém střihu. Podívejte se na strach mezi lidmi, něco, co se nenosí říci. Strach o to, že přijdou o práci a ten je, myslím, horší, než ten „předlistopadový“. Podívejte se na to ohromné množství sebevražd lidí, kteří se dostali do situace, kdy volili tu nejhorší cestu. Podívejte se na to množství stupidních nařízení EU, kterým se musíme podřídit. Je to skutečně zlé a ještě horší. A ještě jedno – podívejte se na nárůst oprávněných obav z imigrace a nejistoty, která se rýsuje pro budoucno.

A podnikatelské prostředí? Stali jsme se skladištěm Evropy a montovnou aut. Dovedete si představit, co bude s „našim“ průmyslem, až opadne o auta zájem? Likvidujeme si cíleně zemědělskou půdu, před převratem v roce 1989 velmi přísně chráněnou. Proč asi? Myslíte si, že obrovské haly vystavěné na nejkvalitnějších polích nás uživí? Já si to nemyslím.

Pravicoví politici ale tvrdí, že se nyní máme nejlépe v historii naší země. Sice bych si tipla, že s nimi nesouhlasíte, ale otázka spíše stojí tak, do jaké míry se některým skupinám opravdu dnes žije těžko?

Já bych pravicovým idiotům přál, aby museli vyžít měsíčně s průměrným platem průměrné české rodiny na hony vzdáleným oficiální průměrné mzdě vykazované státem. Ať se zeptají dělníků, vlastně za to označení se dnes stydíme, tedy ať se zeptají výrobních operátorů, jak jsou nadšeni z průměrné mzdy, kolik z nich jí má! Ať se zeptají důchodců řešících dilema, jestli mají umřít, protože když budou mít peníze na stravu, tak ne už na léky, nebo obráceně – mít léky, ale už ne stravu. Ano, politici toto dilema řešit nemusí, proto mohou tvrdit takové hlouposti.

Je Miloš Zeman v kondici vyhrát prezidentské volby? Nemůže ho ohrozit kandidatura expremiéra a někdejšího předsedy ODS Mirka Topolánka? Ten se prý o funkci hlavy státu rozhodl usilovat kvůli spojenectví prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše...

Mirek Topolánek je pozér. Pokud jde o aféry, Babiš je proti němu jenom trpaslík. Už jsem řekl, že v jeho kandidatuře vidím především snahu o zviditelnění se. A nemyslím si, že by Miloše Zemana mohl ohrozit, u něhož si sama otázkou odpovídáte – je totiž v dobré kondici. Nohy sice zlobí, ale důležitější je hlava a ta mu opravdu slouží, a to je to nejdůležitější! Jestli dopředu řekl, že sestavením vlády pověří vítěze voleb, udělal to. A to nesvědčí o nějakém „obr spojenectví“.

Prezident jede do Ruska a s ním chce jet i rekordně velká delegace podnikatelů. Dá se ale již nyní předpovídat, že Miloš Zeman bude kvůli této cestě znovu tepán, ve smyslu orientace naší země „na Východ“? Jen podotýkám, že i odpůrci Putina přiznávají, že Rusku se ekonomicky daří, navzdory sankcím.

Je to automatické klišé. Při debilitě sluníčkářů to je téměř jisté. Pro ně Zeman jedoucí na Východ rovná se Zeman svině. Že se může Merkelová přetrhnout, a také Francouzi, nejen Němci teď nadbíhají Íránu, aby se dostaly jejich firmy ke korytu. A američtí hysterici z toho mají psotník. Hledat kontrakty na Východě je nutnost, protože jsme ekonomicky jako Evropa již téměř nuly. Viz dokument o globalizaci (COM 2017 240 final z 10. 5. 2017): „Podíl EU na celosvětovém vývozu zboží se drží nad 15 % a od přelomu tisíciletí a nástupu Číny coby člena Světové obchodní organizace a exportní mocnosti jen nepatrně klesl.“

To, jaké úspěchy pro naše hospodářství Zeman už jednou přivezl nejen z Ruska, žel sluníčkáři nechtějí vidět. Dokonce mu je zazlívají a spílají mu za ně. To, že tím dávají najevo, že prospěch republiky je až na konci jejich zájmů, jim asi nevadí. Zajímavé je, že když se prezident Trump objímal se svým čínským protějškem, neprotestovali, nehulákali o právech v Tibetu apod. Stejně tak to bylo v Ruské federaci.

Šéf SPD Tomio Okamura nedávno vyzval ke změně statusu veřejnoprávní České televize a veřejnoprávního Českého rozhlasu, ale mnozí mu kvůli tomu spílají, jde prý o ohrožení naši demokracie. Jenže lidé vnímají, jak ČT již delší dobu straní některým politikům a naopak špiní jiné. V této souvislosti je často kritizován výběr hostů do pořadu Václava Moravce. Jak tuto otázku vnímáte vy?

Demokracie podle nich znamená, že ten, kdo právě drží otěže, tak ten je demokrat. Že tomu je často jinak, už je tolik nezajímá. V politické oblasti je ČT primitivně eurohujerská. Noc dlouhých nožů by ve veřejnoprávní televizi byla náramně zapotřebí. A nejen to. Jsem jeden z těch, kteří jsou silně naštvaní na to, že té ČT za chválu některých a hanění jiných musíme ještě platit poplatky. Už jsem také napsal, že náš klub v Senátu chtěl, abychom měli možnost poplatky dát tomu, kdo se tak podle této šablony nechová. Žel jsme ale s návrhem nepochodili, což je škoda. Třeba by se pak ČT začala chovat tak, jak se veřejnoprávní televize chovat má. Ale stále doufám, že tam ke změnám někdy dojde.

Tajemník SPD a blízký spolupracovník Tomia Okamury Jaroslav Staník měl ve sněmovním klubu posílat gaye, Romy a Židy do plynu. Tuto situaci popsala pro Aktuálně.cz ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Staník, stejně tak jako Okamura, ale obvinění odmítají. Toto ovšem není ojedinělá záležitost zavánějící rasismem. V Praze byl zmlácen a ponížen černoch a děti v Teplicích čelily nenávistným výlevům za to, že na jejich školním fotu byly arabské a romské tváře. Jde o projevy „nemocné společnosti“?

Prostě někomu občas ujede huba a řekne to slovy jako v hospodě. Velmi trefně o tom hovořil ústecký psycholog a soudní znalec Josef Kovářík v Deniku a v Prvních zprávách: „Napětí způsobuje očekávání, že může být hůře, kdyby k nám začalo přicházet více cizinců a vymezovali se vůči místnímu obyvatelstvu. Vyloženě rasisticky se chová v lidské společnosti jenom několik málo procent lidí. Podobné to je i s kriminalitou cizinců. Například problémoví cizinci jsou identifikováni v Ústeckém kraji každoročně v rozmezí od dvou do čtyř procent z počtu odhalených pachatelů. V obou případech jde o nízká čísla... Nikdo u nás neprotestuje proti početné menšině Vietnamců nebo Ukrajinců. Integrovali se do české společnosti. Čili problém není v rasové nesnášenlivosti, ale ve směsi obav a pocitu bezmocnosti.“

Podívejte se na oblíbené vyřváváni cikánů, jak jsou diskriminováni. Přitom si z dávek žijí podstatně lépe, než celá řada pracujících a pracovat je nikdo nedonutí, co hůř nutit nikdo ani nechce. Je to rasismus? Myslím, že ne. Je to jen odpor pracujících lidí k tomu, že tito lidé parazitují na jejich práci a žijí si lépe než oni. Je to odpor k tomu, že tito lidé zdevastují byty a vlastně celé domy a nikoho nenapadne pohnat je k zodpovědnosti. Stát likvidaci takto zdevastovaných domů raději zaplatí! A víte dobře, že tak bych mohl dlouho ještě pokračovat. Mohl bych hovořit o obrácené diskriminaci. Mnohokrát byli cikány napadeni, velmi zmláceni a okradeni „gádžové“, jak nás nazývají, ale média o tom mlčí. Proč je to utajované? Aby bylo jasno: Několikrát jsem řekl, že neházím všechny do jednoho pytle, protože jsou mezi nimi slušní a pracovití. A těch si nesmírně vážím. Kritika je k těm, o kterých hovořím výše. Jenže tady nejde o rasismus, je to kritika pohodlného života těch, kteří práci považují za nejstrašnější způsob obživy. Ale o tom jsem již mnohokrát psal.