Že nám v roce 1945 bratři Slované nezištně přispěchali na pomoc? Profesor Zlatuška kroutí hlavou a chápe ukrajinské bourání komunistických pomníků

18.04.2015 23:59 | Zprávy

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Poslanec Jiří Zlatuška vidí v různosti interpretací konce války a role Sovětského svazu přirozený důsledek mnohaleté komunistické diktatury, bourání pomníků na Ukrajině je emočně pochopitelné, ale není přijatelné z hlediska piety. Babišova cesta do Ameriky České republice prospěla a jeho srovnávání s Berlusconim je zlovolné.

Že nám v roce 1945 bratři Slované nezištně přispěchali na pomoc? Profesor Zlatuška kroutí hlavou a chápe ukrajinské bourání komunistických pomníků
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Zlatuška

Prezident Zeman se původně chtěl zúčastnit vojenské přehlídky v Moskvě, pak si to rozmyslel. Co za tím vidíte?

Myslím si, že je to rozumný kompromis, není dobré vést boj vlády s prezidentem a není rozumné mít mezi ústavními činiteli spory takového druhu, aby se navzájem podráželi. Nemyslím si, že to prezident sehrál moc dobře, ale na druhou stranu je tento výsledek akceptovatelný. Přílišné hledání motivů, proč prezident změnil názor a takříkajíc přišel k rozumu, považuji za praní špinavého prádla. Je zajímavé vidět pana Kmoníčka a to, jak se o tom diplomaticky vyjadřuje a jak chodí opatrně kolem, aby se nechoval jako slon v porcelánu.

S výročím konce druhé světové války se objevují velmi odlišné interpretace toho, co se u nás před sedmdesáti lety odehrálo, zejména s ohledem na hodnocení postupu Sovětského svazu. Diskutuje se například o tom, jestli šlo o osvobození nebo začátek okupace…

Rozdíly v interpretaci jsou logické hlavně kvůli tomu, co nám Sovětský svaz činil v době mezi koncem druhé světové války – a je jedno, jestli bereme jako počátek rok 1945 nebo 1948 – a koncem totality v roce 1989. Když se k tomu přičte okupace v roce 1968, je jasné, že se budou pohledy lišit. Není dost dobře možné brát sovětskou vojenskou akci v roce 1945 pouze tak, že to byli bratrští Slované, kteří nám prostě přispěchali na pomoc. Bylo to součástí expanze z povahy imperiálního komunistického systému a nejednoznačné interpretace jsou zcela na místě.

Když jsem viděl autentické zápisky z doby londýnské vlády z období po roce 1938, nevychází z toho dvakrát dobře ani Edvard Beneš, který se ještě po roce 1940 vyjadřoval v tom smyslu, že nechtěl v době Mnichova jakýmkoli způsobem do věci zatahovat Sovětský svaz a chtěl ho před válkou chránit. A to, co se dělo pak kolem Košického vládního programu a poté i v roce 1945 a 1948, na Beneše také nevrhá příliš příznivé světlo. To vše jsou věci, které mají velký emocionální náboj, protože Beneše si spousta lidí pamatuje jako ideového představitele Československa, za které bojovali naši letci v bitvě o Británii. Všechny stránky této komplikované historie pak vstupují do debaty a v okamžiku, kdy si pak každý vybere, čemu přikládá větší důležitost, vznikají spory.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

České „demokratické” strany zásadní měrou přispívají k polarizaci společnosti, potvrdila studie

Nemyslíte, že viníkem je i ANO? A je vůbec reálné, že by se příkopy aspoň částečně zasypaly? Co proto děláte třeba právě ANO? Je teda fakt, že vy jste docela světlá výjimka, co většinou argumentuje dost konstruktivně, ale jinak podle mě nemáte vládě co vyčítat. A ještě k tomu politickému boji? Máte ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vidlák zesměšnil Fialovu „správnou stranu“ jednou fotkou

7:31 Vidlák zesměšnil Fialovu „správnou stranu“ jednou fotkou

VIDLÁKŮV TÝDEN Teď je čas stát na správné straně, zavelel premiér Petr Fiala při podpisu nové koalič…