Vladimir Putin oslaví patnáct let od svého prvního zvolení prezidentem Ruské federace. Jak hodnotíte jeho působení v čele Ruska, jak se podle vás tato země za jeho vlády změnila?

Když se rozpadl Sovětský svaz, ocitlo se Rusko v naprostém rozkladu, což se projevilo zejména v ekonomické oblasti. Velkou roli v tom hrál také rozpad politické moci. Ve chvíli, kdy se dostal Putin k vládě, už začalo určité období konsolidace, protože prezident Jelcin vytvořil silné hnutí složené převážně z úředníků. Ti vytvořili protiváhu jiné politické síle, která pokrývala celé Rusko – komunistické straně. A Putin v této politice pokračoval, ovšem způsobem, který nakonec vede k autoritářským formám vlády. Dokázal konsolidovat moc, ale nedokázal konsolidovat demokratickou moc.

Došlo ke změně zahraniční politiky, když se dostal k moci Vladimir Putin?

Neštěstí Putina spočívá v tom, že hledal náhradu komunistické ideologie v bizarních geopolitických teoriích, které ho svedly na scestí. To scestí pro Rusko znamená roztržka s Evropou, s Evropskou unií. Tím vlastně Putin vydal Rusko na pospas skutečnému nebezpečí, které se týká jeho východní části. Místo toho, aby hledal oporu v Evropě proti rizikům jinde, tak si obsazením a připojením Krymu a rozpoutáním války na Ukrajině vytvořil na Západě pozici, kdy už mu nikdo z významných politiků nemůže důvěřovat, protože porušil platné smlouvy.

Někteří odborníci tvrdí, že Putin vrátil Rusům hrdost, protože rozpad Sovětského svazu vnímali jako ztrátu pozice světové velmoci, teď se dostávají znovu do pozice obávané a respektované země. Když Putin prohlásil, že největší katastrofa 20. století byl rozpad Sovětského svazu, nevnímají to zřejmě Rusové podobně? O tom, že Rusové politiku svého prezidenta podporují, svědčí přece i jeho rostoucí popularita doma.

Když jsem studoval v 60. letech střední školu, měli jsme učebnici ruštiny, která vyšla v Sovětském svazu. A tam jsme s údivem zjišťovali, že všechny významné vynálezy byly dílem Rusů nebo jejich sovětských pokračovatelů.