Nejnověji vyhlášené sankce vůči Rusku se budou dotýkat i naší ekonomiky. Rusko například prohlašuje, že české motory do svých lehkých letadel si bude vyrábět samo. Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák upozornil, že sankce ohrozí až tisíc pracovních míst v ČR. Vezmeme-li tyto důsledky sankcí v úvahu, stálo to za to?

Je potřeba vždycky rozlišit ekonomický pohled sankcí a politický pohled sankcí. Co se týče ekonomického pohledu, tak jakékoliv sankce na jakoukoliv zemi jsou v zásadě ekonomicky chybným krokem. To není třeba si skrývat a je jasné, že je to podobné jako v ekologii, že každý umělý zásah do přírodního podnikatelského prostředí potom má ne zcela dopočítatelné a vždy špatné následky.

Pokud se na to podíváme z politického pohledu, zjistíme, proč EU k těmto sankcím přistoupila. Prostě proto, že měla tři možnosti: Jedna z nich byla nedělat nic a vyslat signál, že je možno realizovat jakýkoliv zahraničněpolitický záměr a EU stejně neudělá nic. Druhou možností bylo jít do začátku nové studené války, která by měla ještě tragičtější následky než sankce. Třetí, kompromisní možností, byly sankce. ČR je členem EU, v té chvíli jediná naše možná politika byla ochránit naše ekonomické zájmy tak, aby politicky nutné sankce, protože to je z těch tří možností na stole prostě ta, která nás ohrožuje nejméně, zasáhly v co nejmenší míře české hospodářství. Že ho ale nějak zasáhnou a že je to primárně ekonomicky špatně, je jasné. Má otázka pro všechny jednoznačné kritiky sankcí ale musí znít, pokud se jim toto nelíbí, jaká byla jiná politická možnost, kromě těch tří zmíněných.