Začněme Ukrajinou. Po zostření situace ve Slavjansku už někteří začínají mluvit o počátku občanské války. Pokud by nicméně k takovému vnitřnímu konfliktu došlo po všech stránkách, dovedete si představit nějaké výraznější angažmá České republiky? A bylo by to dobře či nikoli?

V první řadě naše činnost musí být zaměřena na to, aby se toto nebezpeční oddálilo, snížilo, situace deeskalovala. A to není věc, kterou bychom teď nově vymýšleli, ale snažíme se to dělat celou dobu. Ostatně s ukrajinským velvyslancem jsem mluvil ještě dnes dopoledne.

Hranici, kdy skutečně vznikne otevřený konflikt, bych sám za sebe viděl v okamžiku, kdyby ruské jednotky překročily ukrajinskou východní hranici. Na to, že je Ukrajina ve stavu latentního nebezpečí občanské války, upozorňuje i pan prezident poměrně dlouho dopředu.

Jediná cesta je v decentralizaci Ukrajiny, nových prezidentských a posléze nových parlamentních volbách. Stejně to přesně takhle skončí. Ta otázka je, kolik lidí zemře do té doby, než to zase skončí takhle. A proto se snažíme tam, kde můžeme, mluvit přesně takto: Když všichni víme, jak to skončí, nemohli bychom nezabít ty lidi, kteří zemřou v tom období, než to zase skončí takhle?

Pokud by armáda Ruské federace nakonec otevřeně vstoupila na území Ukrajiny, nakolik je pravděpodobná přímá vojenská konfrontace s NATO?

O takové možnosti vůbec ani teoreticky v této chvíli nechci uvažovat a pevně věřím, že úplně stejný pocit z toho má i nadále ruská strana. To je jediná věc, která je ještě horší cestou než občanská válka na Ukrajině, která by byla její součástí stejně.