Sešli se na něm zástupci řady českých průmyslových firem a středních i vysokých škol a dále i vedoucí několika ústavů strojní fakulty, aby diskutovali o sedmi základních okruzích problémů: Revoluční změny ve výuce, Udržení akademické důstojnosti, Rozvoj oboru otevíráním výzkumných výzev, Uplatňování výzkumu v praxi, Udržitelný model financování, Podpora technické gramotnosti mládeže a Jméno a společenská role fakulty.
„Oceňuji odvahu otevřít tato témata, z nichž některá bych přirovnal k Pandořině skříňce,“ komentoval výběr jeden z účastníků. Odvážně ale vyzněla i řada myšlenek, které v diskusi padly: Neučíme tak, že studenty spíše demotivujeme, místo abychom je motivovali? Jsou profesoři technických univerzit jen „dělníci průmyslu“ anebo by měli přijmout roli „elity“, zodpovědné za vedení společnosti a její cestu k prosperitě? Naprostá shoda panovala například v tom, že schází dokument na vládní úrovni, který by definoval strategii výzkumného rozvoje oborů zajišťujících prosperitu České republiky. „K tomuto dialogu nejsme vůbec přizváni,“ konstatovali zástupci škol i podniků.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva