Já děkuji za vaši emotivní interpelaci, pane místopředsedo. Já se pokusím to, co jsem vám napsal, interpretovat tak, aby to snad bylo srozumitelnější. Já se obávám a je mi samozřejmě velmi líto nájemníků v bytech, kteří očekávali na základě verbálně pronesených slibů, že jim po nějaký čas byty budou prodány za nějakých 40, 50 tisíc korun, protože tak jste to tenkrát říkali při prodeji OKD příslušné společnosti, když jste slavnostně podepisovali v roce 2004. Zkuste si všichni vzpomenout, kdo byl tenkrát ministr financí. Vy jste slavnostně podepisovali tu úžasnou smlouvu, která zajistí nejenom rozvoj OKD, ale ochranu nájemníků v oněch zhruba 50 tisících bytech. Já jsem tenkrát nestál v Ostravě na náměstí a neříkal jsem, že jsem zařídil, že společnost pak byty prodá zhruba za 40 až 50 tisíc korun. Nájemní právo je jedna věc, druhá věc je povinnost to potom prodat, to nájemní správa nestanoví. Dokonce nájemní právo ani nestanoví, za jakou cenu.
Tzn. pokud někdo těm lidem říká, že jim zajistil předkupním právem - řekl jsem před chvíli nájemním, omlouvám se - pokud někdo těm lidem říká, že jim předkupním právem zajistil cenu bytu v hodnotě několika desítek tisíc korun, tak prostě klamal. Předkupní právo není nic jiného, než že mám právo prvního kupujícího, ale za cenu tržní.
Mě také trápí, že řada nemovitostí byla zastavena a že v katastru nemovitostí na ně bylo zřízeno zástavní právo. Upřímně řečeno, vůbec nejlepší způsob, jak dosáhnout toho, aby se tak nestalo, bylo napsat do té smlouvy v roce 2004 jednoduchou větičku, že k těmto nemovitostem nelze zřídit zástavní právo. To je naprosto běžný instrument v takových případech a můžeme jenom spekulovat, proč v roce 2004 ti, kteří oslavovali na ostravských náměstích, že se tak nestalo, proč zařídili, aby se takováto věta ve smlouvě neobjevila.
Právě proto, abych nebyl obviňován z nečinnosti, jsem převzal do značné míry argumentaci, která tady zní v Poslanecké sněmovně. Vycházel jsem z premisy, že tím ta zástavní smlouva je porušena, byť tam explicitně nic takového uvedeno není, a vypálil jsem pokutu 30 mil. korun přesně podle smlouvy, která mě v případě pojištění smlouvy umožňuje takovou sankci vyplatit - což jsem, prosím pěkně, udělal, tedy ne že by ministerstvo bylo nečinné.
Druhá strana, protože smlouvu podepisují vždy dvě strany, společnost RPG Industries a tenkrát ministr financí za sociální demokracii nebo jemu podřízený, tenkrát ještě předseda Fondu národního majetku, ta druhá strana samozřejmě nesouhlasí s tím, že má zaplatit pokutu 30 mil. korun, neboť je přesvědčena, že žádnou smlouvu neporušila. V takovém případě v právním státě o tom rozhoduje buď nezávislý soud, nebo, pokud se stát dopustil té nepředloženosti, že ve smlouvě zřídil také arbitrážní doložku - máme s arbitrážemi a s arbitrážními doložkami své zkušenosti, a to tenkrát jste taky nějakým způsobem zařídili, že tato smlouva se neodvolává na standardní soudy, ale na arbitráž - v takovém případě o tom tedy bude rozhodovat arbitráž. Arbitrážní řízení o pokutě, které řekne, zda smlouva byla nebo nebyla porušena, zda RPG Industries bude nebo nebude muset zaplatit onu pokutu 30 mil. korun, je stanoveno na 10. března 2011. Dovoluji si připomenout, že žalobu jsem podal 20. října 2010. 20. října 2010 jsem převzal argumentaci, ministerstvo zpracovalo žalobu za nezaplacení pokuty, protože ta pokuta byla udělena v srpnu. Arbitrážní řízení bude 10. března, po 10. březnu budeme chytřejší, zda došlo nebo nedošlo k porušení smlouvy. Já v souladu s vámi tvrdím, že došlo a domáhám se zaplacení pokuty. Druhá strana tvrdí, že nedošlo, žádnou pokutu zaplatit nechce. Jestli došlo nebo nedošlo, v právním státě nemůže rozhodnout Poslanecká sněmovna, aspoň tedy doposud, ale pouze soud nebo v případě některých nepředložených kroků sociálně demokratických ministrů arbitráž. Děkuji.
Další projevy z 13. schůze sněmovny 10. 2. 2011 čtěte ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
