V Praze dne 27. listopadu 2013

Vážení pánové,

oslovili jste Poslaneckou sněmovnu, její orgány včetně poslaneckého klubu KSČM s upozorněním na vážné problémy a spory v Ústavu pro studium totalitních režimů. Klub mne pověřil, abych otevřeným dopisem reagoval na problematiku, kterou jste nastolili.

S ohledem na deklarované záměry a cíle a na další okolnosti, které předcházely založení vašeho ústavu, a také se zřetelem k průběhu tvorby zákona a jeho konečné podobě bylo možné předpokládat, že vznikne celá řada vážných problémů.

Váš dopis není prvním naléhavým oslovením Poslanecké sněmovny a jejích orgánů, poslaneckých klubů i jednotlivých poslanců. Od jednotlivých zaměstnanců, odborářů a vedoucích pracovníků ÚSTR a dalších přišla již dříve řada podnětů, žádostí a nejrůznějších upozornění, že v působení instituce i jednotlivých osob s ní spojených dochází k závažným kolizím nebo selháním.

Pokud došlo ke zřízení instituce, která má povahu organizační složky státu a která personálně se dostává od samého počátku pod vliv politických orgánů státu a zároveň je ovlivňována na nejrůznějších úrovních svého řízení a personálního složení dalšími politickými vlivy a přímo se těchto vlivů i dovolává, jsou takové kolize a selhání předvídatelné. Organizační a kompetenční rozpory a spory, problémy věcné, pokud jde o fungování ÚSTR a jeho činnost, jsou samozřejmě založeny již v přijaté legislativní úpravě, která znamená překročení ústavního rámce i zásad funkčnosti a efektivity, ale i zpochybnění zásad organizace vědecké práce. Praxe činnosti ÚSTR a také četné spory i způsob jejich vedení v řadě aspektů potvrzují, že vysoké finanční náklady na zřízení a činnost instituce se nepromítly do odpovídající odbornosti řízení, funkčnosti a efektivity, do kvality práce a výstupů.

K tomu, jak ústav organizuje vědeckou práci i k prezentovaným výstupům ostatně opakovaně vznesly podstatné kritické výhrady i osobnosti z řad odborné veřejnosti.   A nebylo to pro ně jistě snadné v situaci, kdy vyjádření oprávněné kritiky na adresu neefektivnosti, diletantismu a projevů vyhrocené ideologizace v činnosti ústavu vyžaduje nemalou společenskou odvahu. Vnitřní spory v samotné instituci dnes již poměrně dobře ukazují, jakým způsobem a jakými prostředky si zvykli řešit problémy a třeba i věcné spory jednotlivci a zájmové skupiny, které se zformovaly uvnitř ÚSTR a které přesahují až do vnějšího politického prostředí a do médií.

Poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy byl ke vzniku ÚSTR jako ke svéráznému propojení státní moci a správy a ideologicky pojímaného historického bádání a mediální politiky od počátku velmi kritický. Je tedy zcela samozřejmé, že nyní poslanecký klub KSČM nevidí řešení problematické situace a stavu ÚSTR v dílčích úpravách legislativy.  Dílčím způsobem měnit strukturu a kompetence nebo obsah činnosti nákladné a nefunkční politizující instituce by znamenalo zakládat na další problémy. Vnitřní spory a neustálá soupeření lobbistických skupin, jejich snaha prezentovat se ideologicky a politizovat tyto své spory a hledat oporu pro své omezené zájmy u stran nebo stranám posluhovat potvrzují, že zákon, kterým byl ÚSTR zřízen, toto umožňuje a vytváří pro to základnu. Ke škodě státu i ke škodě historických věd. 

Prostředky vynakládané ze státního rozpočtu na instituci, která neplní a s ohledem na slučování neslučitelného ani nemůže plnit řádně funkci organizační složky státu, ani funkci vědeckého pracoviště a archivu, je možné efektivněji využít jen zásadní změnou zákona. Renomovaná historická pracoviště, ústavy Akademie věd České republiky i příslušné archivy pak dokáží zdroje vynakládané dnes na ÚSTR využít hospodárněji, kvalifikovaněji a odpovědněji. 

                                            doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.

Vážení pánové

PhDr. Jan Kalous, Ph.D., ředitel odboru zkoumání totalitních režimů

Mgr. Peter Rendek ředitel odboru informatiky a digitalizace

Ústav pro studium totalitních režimů

Siwiecova 2

130 00 Praha 3