"Těžba plynu pomocí metody hydraulického štěpení doposud pod směrnici EIA nespadala. Kdo bude chtít těžit s využitím "frakování", bude muset mít EIA," shrnuje výsledek hlasování Pavel Poc (ČSSD).

Parlament již v roce 2012 upozornil, že Směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí se vztahuje jen na jednotlivé vrty a nebere v úvahu kumulativní dopady více vrtů a jejich hustý výskyt typický pro těžbu břidlicového plynu. Směrnice není pro regulaci těchto aktivit vhodná a nebere v úvahu řadu rizik v procesu těžby.

Zkušenosti s těžbou břidlicového plynu ve Spojených státech přitom ukazují, že dobývání plynu z břidlic provázejí vážné pochybnosti o ekologických a zdravotních dopadech. Největší problém představuje ohrožení podzemních vod, spotřeba vody při těžbě, vliv frakování na kvalitu ovzduší, riziko zemětřesení či vliv na změnu klimatu, který může být podobný jako u uhlí.

Situace se rychle mění i v EU, jak ukazuje intenzivní zájem průmyslu prozkoumat zásoby břidlicového plynu v Evropě. Je proto nutné, aby EU držela krok s rozvojem těžby plynu a zajistila potřebnou ochranu životního prostředí a zdraví. V rámci revize stávající směrnice EIA proto navrhl Výbor pro životní prostředí, aby byla směrnice rozšířena na projekty těžby břidlicového plynu, a to jak na samotnou těžbu, tak i na průzkumné vrty.

Tento návrh se nakonec podařilo prosadit v kompromisním znění, podle kterého bude povinné provést posouzení dopadů na životní prostředí u projektů na těžbu břidlicových plynu včetně průzkumných prací - pokud bude použita metoda frakování.

Zpravodaj Zanoni získal mandát pro vyjednávání s Radou a je proto velmi pravděpodobné, že revidované znění směrnice EIA vstoupí v platnost ještě v první polovině roku 2014.