Hlasovat proti by totiž znamenalo návrat pravice k moci, čímž by se ČSSD zcela zkompromitovala před svými voliči a oslabila se před parlamentními volbami v květnu 2014. V Rusnokově poloúřednické překlenovací vládě navíc zasedá několik osobností spjatých se sociální demokracií a je zřejmé, že tito ministři budou prosazovat levostředový program. ČSSD tak neponese zodpovědnost za vládnutí a zároveň může tento kabinet kritizovat nebo podporovat. Je třeba brát v potaz i rostoucí popularitu Rusnokova týmu, dosahující podle agentury SANEP 55,9 %. Tato vláda sice zatím téměř nic neprosadila, ale občané evidentně vítají pád Nečasovo-Kalouskovy kliky a Zemanův způsob řešení vnímají pozitivně.

ČSSD bude hlasováním pro vládu riskovat posílení SPOZ – částečně i na svůj úkor – protože snaha Miloše Zemana pomoci své straně prostřednictvím Rusnokova kabinetu ke zviditelnění osobností na kandidátku SPOZ, je zcela zjevná. Toto riziko však není natolik velké jako případný návrat Nečasovy vlády bez Nečase, který by ČSSD poškodil v očích levicových voličů daleko víc. Kromě toho, ČSSD, která sice vyhrála volby v roce 2010, ale skončila v opozici v důsledku absence koaličních partnerů, by po příštích volbách mohla s pomocí SPOZ dosáhnout levicové většiny ve Sněmovně. Rozumím výhradám vůči nedostatečné levicovosti Jiřího Rusnoka, který loboval za soukromé penzijní fondy a byl součástí NERVu – poradního ekonomického týmu Nečasovy vlády.

Závažný problém představuje i postava Jana Fischera s jeho pochybným financováním prezidentské kampaně a napojením na některé zájmové skupiny. Tyto hořké pilulky je však třeba v rámci strategického uvažování skousnout. Ostatně, nezíská-li „prezidentská vláda“ důvěru i s podporou celé ČSSD, strana si alespoň zachová tvář.

Po vyslovení nedůvěry Rusnokově vládě by totiž nepřišla řada na ČSSD jako vítěze minulých voleb, ale prezident naznačil, že pověří Miroslavu Němcovou. Pravicová koalice se totiž ohání údajnou stojedničkovou většinou a je ochotna udělat vše pro návrat k moci a s tím spojené možnosti dalšího rozkrádání, klientelismu a zametání vlastních korupčních kauz pod koberec. ODS a TOP 09 klesají s preferencemi pod hranici 10 % a vědí, že po příštích volbách se pravděpodobnost jejich návratu do Strakovy akademie blíží nule. Podivná strana LIDEM, jež vznikla za účelem ukojení nezměrných ambicí Karoliny Peake, je již od svého založení mrtvě narozeným dítětem.

Rozpuštění Sněmovny a vyhlášení předčasných voleb je nereálné, vzhledem k tomu, že proti je nejen pravice, ale i mnoho dalších poslanců, kteří jsou zatíženi hypotékami, dluhy a jinými finančními závazky, a jejich opětovné zvolení je nejisté. Sociální demokracie nedisponuje většinou a pokud by usilovala o sestavení vlády v této situaci, je zřejmé, že by neuspěla. Není pochyb o tom, že budou-li sociální demokraté hlasovat proti Rusnokově vládě, prezident Zeman příštím pokusem natruc nepověří Bohuslava Sobotku, ale Miroslavu Němcovou. ČSSD pak bude muset svým voličům vysvětlovat, že dopustila návrat nenáviděné Nečasovy vlády bez Nečase k moci.

Zároveň se ale domnívám, že Rusnokova vláda by neměla přijímat nevratná strategická rozhodnutí. Mezi ně řadím i návrh na zrušení Vojenského újezdu Brdy. K tomuto rozhodnutí nemá vláda, která neprošla volbami, mandát. Měla by tudíž ponechat rozhodnutí o případné redukci vojenských území v České republice až na vládě vzešlé z vůle voličů.

MVDr. Josef Řihák
Hejtman Středočeského kraje