Věnovala jsem se tomuto tématu a zjišťování faktů před necelým rokem, kdy začala změna platit a s ní i spekulace o tom, kdo za zvýšení cen dětských plen může. Dovolím si tedy zopakovat text, který jsem vydala 18. března letošního roku. Fakta v něm uvedená se nijak nezměnila. Česká vláda může nepochybně téma plen a DPH znovu otevřít. Bude to však obtížné, protože na společných pravidlech se dohodly všechny členské státy. Co tedy můžeme dělat? Měli bychom se hlavně vyhnout siláckým řečem. Zaprvé nám to ve vyjednávání (čehokoliv) nijak nepomůže a zadruhé bychom si měli nejprve zamést před vlastním prahem, než budeme spílat Bruselu. Byť chápu, že tohle je struna, na kterou se dobře hraje.
Dětské pleny: Kdo je za zdražení zodpovědný (18.3. 2013)

Dětské pleny jsou v České republice od ledna dražší. Může za to jejich přeřazení ze snížené sazby DPH do sazby vyšší. Rodiny s malými dětmi si tak musí citelně připlatit. Kdo je za současnou situaci zodpovědný?

Počátkem roku českými médii několikrát proběhlo, že za zdražení může Evropská unie. Ministerstvo financí tehdy uvedlo, že již od roku 2006 bylo vůči České republice zahájeno řízení o porušení smlouvy o založení Evropského společenství, týkající se porušení práva při uplatňování snížené sazby DPH u dětských plen. „Dle stanoviska Komise nelze, podle současného znění směrnice o DPH, uplatňovat sníženou sazbu DPH u dětských plenek,“ uvádí ministerstvo financí na svých internetových stránkách. Již v roce 2006 tedy dětské pleny dle platné legislativy nespadaly pod nižší sazbu DPH. To se ale mohlo změnit.

Evropská komise totiž navrhla novou směrnici o DPH, která měla všem členským státům umožnit účtovat nižší sazbu DPH pro některé speciální položky, včetně dětských plen. V konečném seznamu položek však, po jednání Rady ministrů financí EU, plenky chyběly. Co se přesně stalo? „Česká republika toto rozšíření podporovala, nicméně vzhledem k nejednotnosti členských států nebyly dětské pleny nakonec vůbec do snížené sazby DPH zařazeny,“ píše se na webu ministerstva financí. O návrhu se mělo, podle vyjádření ministerstva, jednat v roce 2007. Ministerstvo financí tak na svých webových stránkách přiznává, že na vině není Evropská komise, ale členské státy. Za zmínku stojí, že i poslanci Evropského parlamentu požadovali nižší sazbu DPH pro dětské pleny. V letech 2008 a 2009 však měl Parlament pouze poradní roli a nemohl tedy rozhodnutí Rady aktivně ovlivnit.

Současně se však v médiích začátkem letošního roku objevily i informace, že některé členské státy si z této směrnice údajně vyjednaly výjimku. Česká republika mezi těmito státy nebyla.

Poslankyně Evropského parlamentu a členka Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, Olga Sehnalová, se proto před časem obrátila na Evropskou komisi, aby do situace vnesla světlo. Komise jí odpověděla začátkem měsíce března následovně:

1. „Evropská komise předložila novou směrnici o DPH Radě k projednání v roce 2008,“ píše se v odpovědi Komise. Tedy nikoli v roce 2007, jak uvádí ministerstvo financí. Co je však důležitější, je fakt, že se „Rada nemohla jednomyslně shodnout na novém navrhovaném znění. V rámci politické dohody ze dne 10. března 2009 ministři financí členských zemí EU prohlásili, že:

– všechny členské státy by měly mít možnost prostřednictvím změny směrnice o DPH uplatňovat sníženou sazbu DPH na některé uvedené položky (dětské pleny nejsou uvedeny) a

– že všechny ostatní položky uvedené v návrhu (včetně dětských plen) nejsou pro sníženou sazbu DPH způsobilé.“

Tím tedy bylo ministry financí členských států EU fakticky posvěceno přeřazení dětských plen do vyšší sazby. Shodou okolností v čele Rady tehdy seděl ministr financí ČR, Miroslav Kalousek. Ten je rovněž pod tímto stanoviskem podepsán: http://register.consilium.europa.eu/pdf/cs/09/st07/st07048.cs09.pdf

2. Žádné výjimky ze směrnice podle Komise neexistují. Pouze „Spojené království a Irsko uplatňují na tyto výrobky nulovou sazbu DPH na základě článku 110 směrnice o DPH, jenž za určitých podmínek umožňuje členským státům, které k 1. lednu 1991 poskytovaly nulové sazby nebo snížené sazby nižší než 5 %, uplatňovat tyto sazby i nadále.“ Do této skupiny Česká republika logicky nespadá.