Výročí, která s sebou nese končící rok 2013, přináší příležitost se zamyslet nad urbanistickým rozvojem města Brna a rolí hlavního architekta. Před 70 lety zemřel první brněnský hlavní architekt, Franz Holík (projektoval například secesní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie na ulici Křenová). Zároveň je tomu letos ale 10 let, co byl v Brně Útvar hlavního architekta zrušen. Posledním, kdo tuto funkci zastával, byl Ing. arch. Jaroslav Josífek, uznávaný architekt-urbanista, pod jehož taktovkou ÚHA dosáhl mnoha pozitivních zásahů do urbanistické politiky města – vytvořil například systém „Strategie pro Brno“, tedy dlouhodobý koncepční plán rozvoje města, a v roce 1994 byl také schválen jeho Územní plán města Brna. Krom toho sehrál významnou úlohu při zrodu koncepce Kampusu MU nebo Janáčkova kulturního centra, zasadil se o realizaci některých částí Velkého městského okruhu a jejich projednání s veřejností, a snažil o propojení územního plánování města s plánováním finančním.

Ačkoliv ne všechno se možná během Josífkova angažmá na ÚHA udělalo úplně dobře, postava hlavního architekta Brnu zoufale chybí. V roce 2006 se sice tehdejší vedení města v koaliční smlouvě zavázalo pozici hlavního architekta obnovit, do konce volebního období k tomu ale nedošlo. Podařilo se jen odhlasovat záměr tuto funkci v budoucnu obnovit. Ve stávajícím volebním období se ohledně této otázky i přes tlak opozice stále nic neděje. Prý se doposud nenašla dostatečně silná osobnost. Já věřím, že kvalifikovaných odborníků je dostatek. Za daleko palčivější pokládám nutnost jasně stanovit kompetence a pravomoci, které by měl hlavní architekt mít. I Josífek si stěžoval na obrovský tlak podnikatelů a politiků. A k čemu je hlavní architekt, když ho vedení města nemusí poslouchat? Když Josífek například upozorňoval na to, že budova Velkého Špalíčku naruší historické centrum, z jednání byl vyloučen…

Pokud tedy bude vyslyšeno volání odborné i laické veřejnosti a Úřad hlavního architekta bude obnoven, musí být nutně rozšířeny jeho pravomoci. Jinak půjde jen o příslovečné nažrání vlka při zachování kozy celé. Bude-li hlavní architekt vybrán zodpovědně a transparentně z řad nezávislých odborníků, neobával bych se mu udělit ani právo veta, kterým by mohl nekoncepčním stavbám zabránit politikům navzdory. Již příliš dlouho jde vedení města na ruku developerům a dohazuje veřejné zakázky svým kamarádům. A vzhled města tím trpí. Urbanistický rozvoj musí přece být pod kontrolou odborníků, ne úředníků – jak by asi vypadalo náměstí Svobody, dohlížel-li by na jeho rekonstrukci hlavní architekt? Bylo by na něm třeba alespoň pár stromů? Stála by Omega? Na orloj jsme si již sice vesměs zvykli a jsme na něj dokonce jistým zvráceným způsobem i hrdí, ale bylo to nutné? Za 12 milionů korun? Plus náklady na jeho provoz ve výši dalšího půl milionu korun každý rok? A aktuálněji, co takový Aupark? Megalomanský hypermarket, který má vyrůst mezi dvěma již stojícími megalomanskými hypermarkety?