Kabinet by měl žádost pro poslance projednat na svém středečním zasedání. Letos mělo podle ministerstva práce do pomoci v hmotné nouzi plynout 5,56 miliardy korun. Dosavadní vývoj ukazuje, že bude potřeba asi 7,87 miliardy. Ministerstvo financí už dřív přidalo zhruba 556 milionů.

Pomoc v hmotné nouzi zahrnuje příspěvek na živobytí, který se odvozuje od životního minima. Dále do ní patří i doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Už za první pololetí se na dávkách vyplatilo 3,65 miliardy korun, tedy dvě třetiny schváleného rozpočtu. Ke konci srpna se vydaná suma dostala na 4,86 miliardy. "V meziročním srovnání se jedná o nárůst o 51 procent," uvedlo ministerstvo.

Podle těchto výsledků by tak celková letošní částka mohla dosáhnout 7,87 miliardy korun. Ministerstvo práce proto chce požádat sněmovní rozpočtový výbor o povolení přesunout do dávek zhruba 1,3 miliardy z nemocenského pojištění. Z něj by se totiž mělo vyčerpat méně, než se předpokládalo. Místo plánovaných 20,54 miliardy by to mohlo být necelých 20 miliard. Do konce srpna se vyplatilo 13,2 miliardy. Podání žádosti musí schválit vláda.

Vláda čelí kritice ze strany opozice i odborů

Za růstem sumy na pomoc v hmotné nouzi jsou podle ministerstva vyšší výdaje na příspěvek na živobytí. Do něj putuje asi 76 procent sumy. Ke konci srpna se na něm vyplatilo kolem 3,81 miliardy. To je proti loňsku o 54 procent víc. Počet lidí, kteří pomoc v hmotné nouzi dostávají, se podle ministerstva snížil. Vyplacená suma ale naopak rostla. Důvodem je zvýšení životního a existenčního minima. Roli hraje pak třeba i to, že je víc lidí bez práce, kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Opozice a odbory vládu za vyplácení dávek kritizují. Podle nich jen škrtá různé příspěvky, bez nichž se pak víc lidí propadá do chudoby. Stát jim pak prý musí ještě víc vypomáhat. Odboráři a levice tvrdí, že příští rok se situace dál zhorší. Změnit by se kvůli úsporám totiž měly podpory na bydlení, dostávat by je mohlo méně lidí než nyní.