Nový ministr financí Jan Fischer to nebude mít u médií jednoduché. Někteří redaktoři zvláště webových deníků jej již v minulosti označili jako "pana Želého" a to z důvodu, že má velmi „pevné“ zásady. Toto oslovení pak portály oprášily kolem přímé prezidentské volby. Nebýt Fischerových dluhů, které si nadělal právě při volební kampani, tak by na něj média možná pozapomněla. Ovšem nyní, když se z něj stal mocný vládce státní kasy, je v objektivu hledáčků deníků a politických komentátorů opět.

„Oddlužovací zázrak Jana Fischera má parametry špinavé finanční transakce", napsaly dnes Lidové noviny v jednom z mnoha článků o nových členech Rusnokovy vlády. Nad článek pak deník umístil titulek: „Fischera oddlužily miliony v tašce“. Obsahem je pak rozebírání toho, jak podnikatel Ladislav Dráb, spolumajitel elektrárenské firmy, předal Fischerovi hotově skoro tři miliony korun. Vybral si je údajně z účtu a pak je donesl opět do banky, kde je vložil na Fischerův transparentní účet.

Ani bulvár nelenil. „Fischerovi dal miliony, ale měl jen dvě košile“, rozebírá pak pod tímto titulkem Blesk fakt, že Izraelec David Sivor, bývalý trenér izraelské plavecké reprezentace, expremiérovi úřednické vlády věnoval dva miliony korun. Podle jeho někdejší přítelkyně ale Sivor prý nikdy nevypadal na zámožného člověka...

Ještě nedávno dlužil pět milionů

Novinářům nejspíše vrtá hlavou to, že když Jan Fischer, který po dva roky působil jako viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj v Londýně, kývnul na nabídku stát se ministrem financí, dlužil ještě za kampaň přes pět milionů korun. O den později byl ale bez dluhů. „Zázrak, nebo vypočítavý marketing?“ tážou se proto dnes téměř všechny české deníky.

Bude ale Fischer i nadále terčem kritiky médií? A vezmou si ho na paškál dokonce i někteří politici? Mediální expert Jan Jirák je přesvědčen o tom, že ano.

„On už víc dělat pro svou záchranu nemůže. Já vím, že to zní jako rozsudek, ale ta jeho mediální expozice se od doby, kdy nastupoval jako premiér úřednické vlády, tak ta se zásadně změnila. Jeho vystoupení v prezidentské kampani totiž nebylo příliš šťastné a tady to angažmá v Rusnokově vládě do toho jen zapadlo. Já myslím, že pro svou lepší mediální tvář nemůže Fischer udělat už vůbec nic,“ zhodnotil pro ParlamentníListy.cz Jirák.

Podle něj nelze ani nijak dát na misku vah to, co Fischerovi ublížilo víc – zda prezidentská kampaň, či peníze, které dlužil od ledna a zázrakem je nyní splatil během krátké doby několika hodin, nebo to, že kývnul jako někdejší premiér na funkci ministra a to navíc pro někoho v „nenáviděné“ Rusnokově vládě.

Médiím ta negace musí zapadat do celku

„Ono mu ublížilo asi všechno dohromady. Tam není jeden konkrétní důvod. Musíme vzít v úvahu, že česká média pracují v režimu určité předpojatosti, která je politicky motivovaná. V průběhu prezidentské kampaně se nakonec přiklonil k Zemanovi, kterého skutečně média nemají příliš v lásce, tak teď ať už udělá cokoliv, tak to bude špatně. Média mají bohužel tu moc si každé jednotlivé činy interpretovat tak, aby zapadaly do celkového příběhu a ten celkový příběh je o tom, že Fischer je nedůvěryhodná osoba,“ pokračoval v kritické nálepce Jirák.

Od médií pak podle něj samozřejmě stejný styl uvažování přebírají i čtenáři, tedy běžní občané. „Oni tuto nálepku skutečně přebírají. Je to samozřejmě otázka určitého odsudku médií, který ale vznikl už před časem. Dá se říci s nadsázkou, že kdyby teď Fischer zachránil celou mateřskou školku z hořící budovy, tak mu to média neodpustí a budou v tom hledat nějaký úmysl,“ zmínil dále ironicky Jirák.

Podle něj bylo hlavně nešťastné načasování vrácení peněz. „Pan profesor Pirk v televizi vysvětloval, že to spolu nesouvisí, je to sice možné, nikdo ovšem nezná skutečnost. Načasování celého příběhu ale tady nadělalo spíše paseku,“ uvedl mediální odborník.

Dobrý tah pro Rusnoka? Neví...

Teď podle něj nejspíše Fischerovi pomůže, když na sebe nebude nijak výrazně upozorňovat. „Panu profesorovi Pirkovi ale tato záležitost jistě neuškodí, on bude dál operovat srdeční problémy, ale tohle půjde mimo něj. Jeho angažmá do Fischerova volebního výboru bylo spíše marketingovým tahem a asi nikdo nepočítal s tím, že bude muset svého kandidáta takto obhajovat v televizi. Mediální vlna ale je již jednoznačně ve vykonávání ortelu nad Fischerem... Rusnok si u jeho osoby na sebe vzal přetěžký úkol, pohybuje se nyní ve velmi složitém poli. Přesto neumím nyní říci, zda je volba Fischera coby ministra dobrý či špatný tah i pro Rusnoka,“ pronesl Jirák s tím, že tato úvaha by byla spíše pro politologa.

Jaký je ale výhled Fischera do budoucna? Může třeba coby ekonomický odborník zachránit do určité míry českou ekonomiku, která se stále zmítá v recesi a tento fakt pak použít při záchraně svého celkového renomé? „Kdybych to věděl, tak bych se tím živil. Tohle opravdu nevím, není to lehká otázka, neznám všechny aspekty budoucnosti, nevím ani jak dopadne hlasování o důvěře vlády, nevím, jestli nedojde na poslední chvíli k nějakému barteru a některá ze stran pak neřekne: 'Budeme pro vás hlasovat jen v případě, když tohohle pána vyměníte.' Těch možností je mnoho,“ dodal.

Ježek: O tom rozhodují média, ne politik sám

Mediální expert Vlastimil Ježek pak zdůraznil, že měnit svůj „mediální obraz“ je pro každého politika hodně těžké, protože o tom nerozhoduje on sám, ale právě ona média.

„Přesto si myslím, že pan Fischer šanci má a ta se ukrývá v tom, že alespoň některá média napadne zkoumat jeho poměrně dlouhé období, kdy řídil statistický úřad. A pokud ho řídil celá ta léta dobře – což já ale nevím – a nedošlo tam k žádným finančním problémům a podobně, tak to je pro mne daleko důležitější informace - hovoříme totiž zhruba o sedmi letech - než to, že je teď moderní do pana Fischera střílet,“ řekl ParlamentnímListům.cz Ježek.

Přece jen si to ale prý Fischer tak trochu zavinil sám. „Neboť stát se z prezidentského kandidáta ministrem financí, aniž by bylo zcela zřejmé, že má nějaké význačné makroekonomické znalosti, nebo že by to byl nějaký národohospodář prvorepublikového typu třeba... No, tak to byla z tohoto pohledu odvaha a musel počítat s onou nedůvěrou. Musí si to teď srovnat on sám se sebou, co v té funkci udělá, nebo neudělá,“ poznamenal Ježek.

„Jinak to, co média předvádějí v případě Fischer, tak to je bohužel to, co předvádějí poměrně často. Když se média rozhodnou, že je někdo nepřítel, tak ten člověk už nemůže udělat nic 'dobrého'. To dobré, co už vykonal, tak o tom se nemluví, to se nepíše, zatímco jakýkoliv drobný přehmat je samozřejmě rozebírán od první strany až po stranu poslední, tedy komentářů,“ pronesl dále mediální odborník Ježek.

Obden si o sobě přečte něco ošklivého

Přesto jeho budoucnost tak černě nevidí. „To bude záležet jen na něm. Pokud se mu něco význačného podaří, nebo přinejmenším vůbec nic nezkazí, tak dříve nebo později to budou muset nakonec vnímat i ti novináři. Ale to období může trvat poměrně dlouho, klidně půl roku, a během něj to může být pro pana Fischera poměrně nepříjemné a bude muset počítat s tím, že si obden o sobě přečte něco velmi nepěkného,“ uzavřel Ježek.