Nejistý je osud novely zákona o státním zastupitelství, kterou na jednání vlády předložil už odvolaný ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Podle jeho nástupce Pavla Blažka se nad novelou povede ještě složitá debata. „Ten zákon je z dílny státních zástupců, a to je problém. Není možné, aby státní zástupci psali zákon sami o sobě,“ uvedl Pavel Blažek v rozhovoru pro MF Dnes.

„Pokud bychom přistoupili na to, že vlastně každá dílčí skupina bude vytvářet zákony sama, například že policie si napíše zákon o policii, hasiči si napíší zákon o záchranném sboru, tak samozřejmě všechny tyto skupiny by psaly tyto zákony proto, aby maximálně vyhovovaly jim. Právě proto je tvoří Parlament, aby je tvořilo obecné těleso, aby se vyvažovaly celospolečenské zájmy,“ říká pro ParlamentníListy.cz právní expert Zdeněk Koudelka, náměstek ředitele Justiční akademie.

Generální prokurátor měl v soustavě absolutní moc

Novému ministru spravedlnosti se na novele také nelíbí, že posiluje pravomoci některých institucí, zejména Nejvyššího státního zastupitelství. „Každé posílení pravomocí je třeba vyvážit. Nechci, aby vznikla v určité složce výkonné moci možnost nekontrolovaného použití síly. A nejde o Pavla Zemana. V budoucnu může funkci zastávat někdo, kdo nebude jako Pavel Zeman. Rád bych vytvořil takový zákon, který zabezpečí, že nebude docházet ke zneužívání moci v této oblasti,“ prohlásil nový ministr spravedlnosti.

Také náměstek ředitele Justiční akademie Zdeněk Koudelka poukazuje na to, že by se významně  posílilo Nejvyšší státní zastupitelství. „V roce 1993, kdy byl přijat současný zákon o státních zastupitelstvích, tak byla určitá snaha opustit princip bývalé sovětské prokuratury. Generální pokurátor měl v té soustavě absolutní samovládu. S tím, že to vedlo před rokem 1989 k velkým nezákonnostem, ale i po roce 1989 to bylo velké soustředění nekontrolované moci,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Koudelka.

Opustil by se princip z roku 1993

Pedagog z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity to srovnává se situací na soudech, kdy přísedící, v některých jiných státech poroty, zastupují demokratický prvek. „Něco takového ve státním zastupitelství není, takže soustředění moci k jednomu člověku by bylo nesprávné. Tím, že jsou dnes různé kompetence Nejvyššího státního zastupitelství, vrchního, krajského a okresního, tak to je prvek dělby moci,“ vysvětluje Zdeněk Koudelka.

A dělba moci by se zrušením vrchního státního zastupitelství narušila, protože by posílilo Nejvyšší státní zastupitelství. „Určitě by to znamenalo opuštění principu z roku 1993, který říkal, že takové obrovské soustředění moci v rukách jednoho člověka správné není,“ tvrdí odborník na ústavní právo a státovědu Zdeněk Koudelka.

Bývalí prokurátoři prý prahnou po změně

Komentátor týdeníku Reflex Bohumil Pečinka dlouhodobě upozorňuje, že nelze přehlédnout zájmy policie a státního zastupitelství, které se dlouhodobě snaží získat větší rozhodovací pravomoci pro specializované vyšetřující orgány. Pečinka připomíná, že v devadesátých letech došlo k posílení soudů právě na úkor vyšetřovacích orgánů, které byly za socialismu mnohem silnější. Žalobci se s tím prý nikdy nesmířili a usilují o změnu. Zástupcem tohoto proudu je prý například Igor Stříž, první náměstek nejvyššího státního zástupce.

Právní expert Zdeněk Koudelka k tomu uvádí, že soudy získaly nové kompetence, protože Ústavní soud stanovil, že musí v konečné instanci o některých základních vstupech do práv a svobod člověka rozhodovat soud. „To je věc, která odpovídá našim mezinárodním závazkům a odpovídá i tradicím evropských zemí. Pochybuji, že by policie nebo státní zástupce mohli rozhodovat tak, jak to bylo dříve, třeba o vazbě, v konečné instanci bude rozhodovat soud. To platí z povahy našeho práva, ústavního práva a mezinárodních závazků,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Koudelka.

Státní zastupitelství by se strukturou přiblížilo policii

Sám se netají tím, že se mu navrhované zrušení vrchních státních zastupitelství nelíbí. „Státní zastupitelství má podobnou organizační strukturu jako soudy, takže rušení vrchních státních zastupitelství považuji v této chvíli – s tím, že nebudou zrušeny vrchní soudy – za přizpůsobení organizační struktury státního zastupitelství policii, což by byl evropský unikát. Jinak veřejná žaloba vždy odpovídá svojí strukturou soudům, ne policii,“ upozorňuje.

Poukazuje i na to, že další tolik diskutovaná změna, tedy zřízení speciálního státního zastupitelství bylo možné bez změny zákona už nyní vyhláškou ministerstva spravedlnosti. „To, že to dosud nebylo využito, bylo rozhodnutí dosavadního ministra. Současná legislativa to umožňuje. Koneckonců i vrchní státní zastupitelství mají dnes speciální agendu ve vztahu k finanční a hospodářské kriminalitě, a to je také dáno pouze vyhláškou ministerstva spravedlnosti,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Koudelka.