Vážené dámy, vážení pánové, dovolím si k předkládané novele zákona o hmotné nouzi několik málo poznámek, které vycházejí vlastně z praxe těchto dávek, které jsou touto novelou, respektive tímto zákonem řešeny. Měla bych v tomto směru několik spíše dotazů a poznámek k tomu, jestli má smysl vůbec zákon opět novelizovat, přičemž tedy se už minimálně v tomto volebním období jedná o několikátou novelu.

Nepopírám, že co se týče dávek na bydlení a pomoci, která právě směřuje k lidem, kteří jsou na státní pomoc, nebo pomoc společnosti odkázáni, je to velká problematika a vzhledem k tomu, že ročně - v minulém roce se vynaložilo minimálně přes 20 mld. Kč, jenom do této oblasti, tak je nutné tuto oblast důsledně mapovat, řešit a snažit se zlepšovat.

Nicméně tato novela podle mého názoru velké zlepšení nepřináší.

Co se týče motivačního plánu, který tady zmiňovala zpravodajka, tak se domnívám, že takovouto věc řešit přímo novelou je naprosto nadbytečné a že pokud chceme zlepšit práci právě s příjemci sociálních dávek, tak tak můžeme činit i bez toho, abychom měnili zákon a stačí, pokud ti, kteří o dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují, což jsou úředníci a úřednice úřadu práce, začnou dodržovat předpisy, které jsou v této práci již dávno používány. A začnou opravdu chodit do terénu, na což se neustále zvyšují i jejich počty.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouhodobě vlastně pláče nad tím, kolik úřednic a úředníků je právě na tuto práci určeno a dlouhodobě žádalo o zvýšení jejich počtu, což bylo vyslyšeno. Stovky nových úředníků již pracují na úřadech práce, ale efektivita těchto vynaložených lidských zdrojů je zatím mizivá a nedá se říci, že by se projevila právě v těch konkrétních výších vyplácených doplatků na bydlení, což je ten velký problém, protože dost často jdou do rukou těm, kteří by na ně nárok mít neměli nebo je vlastně s těmito prostředky tzv. kšeftováno. Všichni známe ten pojem byznys s chudobou.

Proto bych se chtěla zeptat, zda Ministerstvo práce a sociálních věcí spíše neuvažovalo o tom, že místo toho, aby připravilo novelu, tak by mnohem rychleji, protože to by byl mnohem rychlejší postup, zavedlo nové postupy práce úřadů práce, to znamená nové postupy přímo těch úředníků, nebo nějakým způsobem lépe kontrolovalo, zda dochází k opravdu důsledné kontrole toho, komu budou ty příspěvky poskytovány. Komu bude doplatek na bydlení poskytován a jestli jdou do standardních forem bydlení nebo do substandardních forem bydlení.

Dále si myslím, že schvalovat všechno, nebo vinu na tu změnu, která nastala při poslední novele, kdy je větší pravomoc dávána obcím, je liché. A že v tomto směru by bylo mylné se domnívat, že jenom vypuštění tohoto konkrétního paragrafu ze zákona pomůže tu situaci nějak výrazně zlepšit. Naopak si myslím, že obce by měly být zainteresovány a měly by mít zájem na tom, aby právě v jejich obcích nevznikaly další vyloučené lokality nebo nové vyloučené lokality, jako se tomu mnohdy děje. A k čemuž právě dost často bohužel napomáhá i doplatek na bydlení, tak jak je konstruován.

A poslední dotaz, nebo spíše taková připomínka je, že my máme teď dvě dávky na bydlení, tak jak jsme tady i od paní zpravodajky slyšeli, myslím si, že mnohým problémům by zamezilo to, pokud bychom měli ty dávky sjednocené. Vím, že se o tom uvažuje v rámci zákona o sociálním bydlení, že to je vlastně takový návrh, který s tím souvisí. Nicméně vzhledem k tomu, jak vypadá vývoj ohledně zákona o sociálním bydlení, že to vypadá, že v tomto volebním období bude horko těžko přijat, a já si to sice ani nepřeji, ale zrovna tuto změnu, která s tím souvisí, bych podporovala, tak se chci zeptat, jestli MPSV spíše neuvažuje tímto směrem, že by tedy sjednotilo tyto dvě konkrétní dávky na bydlení a řešilo vlastně tímto způsobem jejich vyplácení tak, aby ti žadatelé nebyli odkázáni na dva různé zdroje a tím pádem i dva různé posuzovací systémy.

Takže tolik k této novele. Myslím si, že opravdu je v tomto případě celkem nadbytečná - ty změny, které se tam nabízí, se dají řešit jednodušším způsobem, což by bylo mnohem rychlejší.