Hlavními tématy jednání byly možnosti prohloubení spolupráce v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoji nových technologií nebo problematika ochrany autorských práv ve výzkumu a inovacích. Vicepremiér Bělobrádek diskutoval s čínskou velvyslankyní také o větší spolupráci mezi oběma zeměmi v evropských programech typu Horizont 2020, Erasmus nebo EU-China Research and Innovation partnership.

Vyšší mezinárodní zapojení českého výzkumného a vývojového prostředí je ostatně jedním z klíčových cílů aktualizované Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací, kterou minulý týden schválila vláda. „Pokud chceme zvýšit kvalitu výzkumu a inovací, musíme je vystavit zahraniční konkurenci. Česká republika investovala v několika posledních letech desítky miliard korun do nových výzkumných center, která musí prokázat svou životaschopnost, jsou otevřena mezinárodní spolupráci a čínské vědecké instituce představují dobrou příležitost,“ uvedl Bělobrádek. Zároveň připomněl, že podmínkou úspěšné spolupráce pro český výzkumný sektor je také ochrana a využívání autorských a dalších ochranných práv k dosaženým výsledkům společných projektů.

Jednání se dotklo také výsledků strategického dialogu EU – Čína, který definoval několik hlavních témat aktuálních i pro Českou republiku. V současné době s Čínou spolupracují české výzkumné instituce především v oblasti zemědělství (šlechtění nebo ochrana rostlin), v geologii, astronomii, biologii, medicíně nebo strojírenství. „Nově vybudovaná výzkumná centra mohou čínské straně nabídnout své kapacity v oblastech energetiky, materiálovém výzkumu, biotechnologiích nebo nanotechnologiích,“ doplnil po jednání Bělobrádek.