Vážené kolegyně, vážení kolegové, vím, že se již nacházíme ve třetím čtení návrhu novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a že bylo již v minulosti na plénu, ale i na výborech řečeno mnohé. Ale přesto mi dovolte, abych vás ještě před závěrečným hlasováním seznámila s několika důležitými poznámkami týkajícími se pozměňovacích návrhů.

Při druhém čtení jste mohli slyšet mnoho otázek směrem k panu ministrovi vnitra Chovancovi, směrem k policejnímu prezidentovi, ale i k odborům policie a k odborům bezpečnostních složek. Na mnohé z nich jsem dodnes nedostala odpověď. Ale ať si policisté, celníci, příslušníci vězeňské služby, hasiči a další sami udělají obrázek, jakým způsobem přistupují jejich volení zástupci ve vládě, v Parlamentu, jejich nadřízení a především jejich kolegové z odborů k problematice stabilizace bezpečnostních sborů a především policie.

Minulý týden jsem opět na výboru pro bezpečnost chtěla znát odpovědi pana ministra, pana policejního prezidenta a samozřejmě znát i názor odborů, které s ministerstvem na přípravě této novely zákona spolupracovaly, což velmi rády obě strany zdůrazňují. Pan ministr ani pan policejní prezident nebo jeho zástupci na jednání nedorazili. Byla jsem naprosto konsternována, co jsem se dozvěděla na poslední schůzi výboru pro bezpečnost, kdy jsem opětovně položila několik otázek alespoň odborovým svazům, resp. jen jednomu odborovému svazu NOS Policie České republiky, protože předseda Unie bezpečnostních složek na tomto jednání také nebyl. Proč by byl, vždyť se projednává pouze služební zákon příslušníků bezpečnostních sborů, že? Proč by tam byl pan ministr. Proč by tam byl policejní prezident. Aby slyšel naše názory? Ne. Ty je nezajímají.

Jednalo se o následující jednoduché otázky, které jsem chtěla po zástupcích odborářů slyšet. První otázka: Souhlasí odbory a Policejní prezídium s tím, že je mnou navržený stabilizační příspěvek pro policisty lepší než náborový příspěvek? Ano, ne. Další otázka: Dopady náborového příspěvku do státního rozpočtu, resp. rozpočtu bezpečnostních sborů je nula. Několikrát jsem to tady říkala. Takže odbory a Policejní prezídium souhlasí s tím, že chtějí současný stav zlepšit a stabilizovat policii za nula korun? Ano, nebo ne? Třetí otázka: Mají tedy bezpečnostní sbory dostatek finančních prostředků? Ano, nebo ne? Nakonec mi alespoň částečně a poněkud krkolomně odpověděl člen předsednictva Nezávislého odborového svazu Policie České republiky, který doslova řekl. Dovolte mi citovat:

To množství peněz, co spolklo těch 150 hodin, dodnes nezaplacených, takže potom zbylo 250 milionů korun. Ten stabilizační příplatek, který by byl alespoň cítit, tak by musel být minimálně ve výši čtyři tisíc korun. Za tohoto stavu jsme došli k tomu, že by stabilizační příplatek mohlo dostávat pět procent příslušníků. A co by takový výběrový stabilizační příspěvek udělal v prostředí bezpečnostních sborů, to je zcela zřejmé.

A dále pokračoval, že, opět citace: Pokud by samozřejmě byl zafinancován stabilizační příspěvek tak, aby mohl opravdu sloužit tomu, čemu by měl, tedy stabilizovat příslušníky, kteří slouží nějakou dobu, možná by bylo do budoucna možné tak učinit. Konec citace.

V úplném závěru nakonec tento policejní odborář uvedl, že, opět citace: Ne, že máme negativní, ale odbory negativní vztah k nějakému příplatku, ale za stávajících okolností a za stávajících financí a stávajícího rozložení sil jsem proti tomu, protože by to udělalo více zle než dobroty. Tohle vám řekne odborář. Slyšíte opravdu správně. Odbory nechtějí více peněz pro policisty a de facto nemají zájem stabilizovat příslušníky bezpečnostních sborů, když se jim naskytne příležitost, a tato Sněmovna je ochotna diskutovat o výhodnějších podmínkách pro policisty. Absolutně nechápu, jak je možné, že odboráři si nejsou schopni ani nastudovat poslanecké pozměňovací návrhy, nebo jestli jim je ministerstvo zatajilo, k novele zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. A jak uvidíte při hlasování, nebylo těch pozměňovacích návrhů mnoho. Pozměňovací návrhy jsem de facto podávala já, pan kolega Ondráček, Štětina, Procházka a Váňa. To je všechno.

Je neuvěřitelné, že odborům nepřijde ani divné, že proplácení těch 150 hodin přesčasů, kterými se pořád ohánějí, je ve skutečnosti iluze a prázdné politické gesto bez špetky stabilizace a pozitivního efektu. Je ironií, že důvodová zpráva mimo jiné uvádí, že v souvislosti s navrhovanou právní úpravou se předpokládají možné pozitivní dopady v sociální sféře, neboť služební příjem příslušníků bezpečnostních sborů se proplácením služby přesčas pravděpodobně zvýší.

Když se na věc koukneme bez růžových brýlí a spatříme realitu, uvidíme, že rozhodně novela pozitivní dopady nemá, protože jak se rovněž v důvodové zprávě této novely dozvíme, jediné dopady pro státní rozpočet bude mít proplácení přesčasů. A to 210 mil. korun. Sedí tady pan ministr financí, já věřím, že se na to ještě podívá. Náborový příspěvek a proplácení příplatků za službu ve svátek je rozpočtově neutrální. Jak jsem tedy již říkala, stabilizace za nulu! Pan ministr umí zázraky!

A tedy si to budou bezpečnostní sbory hradit ze svých stávajících rozpočtů, pane ministře? Když v rozpočtu se s tím nepočítá, tak z těch stávajících peněz budou škrtat na odměnách, budou škrtat na jiných nárokových položkách a budou to hradit ze svého, když tam je nula? Jak to jinak můžete vysvětlit? Já už se na to ptám potřetí! Ptala jsem se na výboru. Až mně zas tady nějaký chytrák z vládní koalice bude říkat: Měla ses ptát na výboru! - já jsem se tam ptala. Ale neměl mi kdo odpovědět, protože tam ministr neseděl a neseděl tam ani policejní prezident. Takže se ptám tady.

Vracím se však k těm 150 hodinám a jejich proplácení. Protože v důvodové zprávě je například dopad pro policii stanoven ve výši 88 milionů. 88 milionů ročně pro 40 tisíc policistů je 2 200 korun ročně na jednoho policistu, což zhruba odpovídá včetně odvodů jedné pracovní hodině policisty. Takže vláda tedy bude proplácet jednu hodinu každému příslušníkovi. Na víc už peníze bohužel nebudou. Argument, že budou primárně poskytována náhradní volna a následně až pak bude proplácena služba přesčas, neuspěje, protože je podstav. A málokdo si může dovolit přijít byť o jednoho policistu! Vím, o čem mluvím. Ten podstav v našem hlavním městě, kolegyně a kolegové, se blíží kolem 1 000 policistů a policistek. Umíte si to v hlavním městě představit? Umíte si představit, kdyby tady k něčemu došlo? Ano, pak by zase pan ministr vnitra udělal to, co je pro něj nejjednodušší - požádal by o součinnost Armádu České republiky. Je toto systémové řešení?

Takže ano, já podpořím proplácení té jedné hodiny, co navrhujete, ale uvědomte si, že další náklady ponesou bezpečnostní sbory ze svých rozpočtů. Strašně se divím, proč odborové organizace nechtějí stabilizační příspěvek a hrozně podporují a de facto spolunavrhují proplácet jednu hodinu služby. To není normální.

U odborů se ještě chvíli zastavím, protože tvrdí, že stabilizační příspěvek, který by byl alespoň cítit, by musel být minimálně ve výši 4 000 korun. Odbory nebyly evidentně schopné si nastudovat mé pozměňovací návrhy týkající se stabilizačního příspěvku, který jsem představila už v dubnu, takže dva měsíce času není snad málo. Dovolte mi tedy, abych jim je a ostatním, co nás dnes sledují, a doufám, že už jsou konečně mezi námi i odboráři, připomněla, co přesně navrhuji. Kázeňská odměna, stabilizační příspěvek, který by se nedanil, by se udělovala příslušníkovi u příležitosti úspěšného trvání služebního poměru v délce pěti let a po každých dalších pět let úspěšného trvání služebního poměru. Přičemž by ředitel bezpečnostního sboru stanovil služebním předpisem podmínky úspěšného trvání služebního poměru, nebo jak navrhuji v další variantě mnou předloženého stabilizačního příspěvku, je možné přímo do zákona vtělit podmínky úspěšného setrvání. Úspěšným trváním služebního poměru by se rozuměla doba, po kterou nebyl příslušník bezpečnostní sboru soudně trestán pro trestný čin nebo kázeňsky trestán pro kázeňský přestupek nebo přestupek spáchaný úmyslně. Výši stabilizačního příspěvku by určoval ředitel bezpečnostního sboru tak, abychom nemuseli měnit pokaždé zákon při nutnosti navýšení takového stabilizačního příspěvku a mohli pružněji reagovat na potřeby bezpečnostních sborů, jejich příslušníků v situaci a v regionu.

Však si vzpomeňte na to, jaké scénky předcházely tomu než se ten služební zákon vůbec otevřel. Jak musel pan ministr nevím na co všechno přísahat, že když se otevře služební zákon, nebude se sahat na výsluhy. Tohle několikrát zaznělo i na výborech. Takže, chcete pokaždé otevírat služební zákon? Chcete pokaždé otevírat tuto Pandořinu skříňku? Nebylo by skutečně lepší, aby výši stabilizačního příspěvku určoval ředitel bezpečnostního sboru? Aby se pokaždé ten služební zákon nemusel otevírat a dalo se reagovat pružněji.

Konkrétní výši stabilizačního příspěvku, ta by byla stanovena podle dlouhodobého vyhodnocení potřeb obsazenosti služebních míst a omezení fluktuace na co nejnižší míru. Lze předpokládat, že nejvyšší stabilizační příspěvek by byl vyplácen v rámci Krajského ředitelství hlavního města Praha a dalších krajských ředitelství, kde je dlouhodobě problém obsadit služební místa a kde existuje velká konkurence ze strany specializovaných útvarů s celostátní působností, zejména v případě Policie České republiky případně jiných ozbrojených sil a sborů a dalších zaměstnavatelů. V Praze, kde skutečně ta nezaměstnanost je skoro na nule, tak ten problém sehnat kohokoli do ať už bezpečnostních nebo ozbrojených složek je mnohem horší než v jiných regionech.

Považuji za podstatné zajistit, aby se nevyplácela odměna plošně všem v závislosti na hodnosti a platu, ale jen těm, kteří řádně splní požadavky bezvadného výkonu služby. Nikoli však v provázání na závěry služebního hodnocení, které je až příliš subjektivní. Výši stabilizačního příspěvku si představuji například o 5 do 50 tis. korun. V případě navrhovaných pětiletých intervalů a předpokládané době služby 30 let by tedy činila celková částka pro příslušníka 6 krát 5 až 50 tis. korun, to je celkově 30 až 300 tis. korun, tedy 1 000 až 10 000 korun ročně. Nestojí vám to za to? Já si myslím, že z hlediska skutečně toho stavu, který tady v té společnosti je, tak nemůžeme očekávat, že se budou do bezpečnostních sborů hrnout tisíce lidí. Nechceme skutečně stabilizovat ty, kteří v nich už nyní jsou? Ale pozor, a tady prosím, aby mě poslouchal i pan ministr, odbory pro mě záhadným způsobem dospěly k tomu, že by stabilizační příspěvek mohlo dostávat pět procent příslušníků a to by prý vytvářelo mezi policisty řevnivost.

Ale co navržený náborový příspěvek, který je určen jen potenciálním nováčkům? To nebude demotivující prvek pro již sloužící příslušníky? Náborový příspěvek nemá žádnou ambici k udržení znáborovaného příslušníka ve služebním poměru. Nijak se nedotýká stávajících příslušníků bezpečnostních sborů a nestabilizuje. Dotknout se může již sloužících příslušníků jen tak, že z objemu prostředků na služební příjmy těchto stávajících příslušníků bude vyplácen, neboť dopad do státního rozpočtu je předpokládán, opakuji, nulový. Pane ministře financí, nulový!

Náborový příspěvek tak neskýtá nejmenší předpoklad ke stabilizaci bezpečnostních sborů, právě naopak, a ke snižování mezigeneračního napětí mezi příslušníky, k dlouhodobému udržení příslušníků ve služebním poměru, plnění služebních povinností na odpovídající požadované úrovni. Byť je náborový příspěvek doprovázen argumentářem o nepřijatelném, výrazně nižším nástupním platu příslušníků bezpečnostních sborů než u ostatních pracovníků v bezpečnostní oblasti, nijak tento příjmový rozdíl neřeší. Myslet si, že stabilizujeme bezpečnostní sbory za nula korun, je jen čistokrevný populismus.

Je nutné si připustit, že stabilizace nás opravdu bude něco stát, že zázraky v tomto ohledu neexistují. Proto i mnou navržený příspěvek, ten stabilizační, počítá s dopady do státního rozpočtu. Předpokládejme, že by se stabilizační příspěvek vyplácel, jak navrhuji, v pětiletém časovém rozpětí např. v průměrné výši 10 tis. korun. Potom by tuto částku každý rok dostávalo nikoliv 5 %, jak zmiňují odboráři, kteří evidentně neumí počítat, ale jedna pětina příslušníků bezpečnostních sborů. Za těchto podmínek by bylo ročně příslušníkům všech bezpečnostních sborů vypláceno 124 600 tis. korun. Obdobně lze dopočítat rozpočtové dopady i pro další varianty navrhovaného pětiletého intervalu, tj. 5 tis. až 50 tis. za pět let, tedy 1 tis. až 10 tis. za rok úspěšné služby, tedy 62 300 tis. až 623 mil. ročně. Ano, o tyto prostředky by muselo dojít k navýšení jednotlivých rozpočtových kapitol státního rozpočtu, jelikož v případě nenavýšení jednotlivých kapitol by muselo dojít k vyčlenění prostředků rozpočtu bezpečnostních sborů a podle tohoto objemu ke stanovení rozpětí a výše vyplácených stabilizačních příspěvků. Je však zřejmé, že bez faktických rozpočtových dopadů do státního rozpočtu by se jednalo spíše o předvolební populismus než o faktický krok ke stabilizaci bezpečnostních sborů.

Příslušníci bezpečnostních sborů, kteří poctivě a oddaně vykonávají svoji službu, si rozhodně zaslouží skutečné a adekvátní ohodnocení a nikoliv jen iluzorní a kouzelnická prázdná gesta. Dle mého názoru by se jednoznačně jednalo o lepší způsob odměny a způsob stabilizace i motivace než např. při vší úctě ke kolegovi Ondráčkovi jím navrhovaný příspěvek či verze paušálního příspěvku peněžitého daru, kdy pan kolega Ondráček chce dát všem podle hodnosti a výše platu, nikoliv podle odvedené práce a zásluh. Tady mě na tom zaráží – a myslím, že si to úplně pan kolega nepromyslel – (Poslankyně Černochová se odmlčuje kvůli hluku v sále.)

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Ano, paní poslankyně. Já poprosím o klid v sále příp. abyste projednali věci v předsálí. Děkuji.

Poslankyně Jana Černochová: Nevím, do jaké míry to kolega promýšlel, ale de facto pokud by platil ten jeho pozměňovací návrh, tak důsledkem by bylo to, že budou hlavně stabilizováni – promiňte mi to slovo – papaláši na policejním prezídiu, budou se stabilizovat ředitelé krajů a náměstci v kancelářích, protože jak jinak si mám vysvětlit jeho návrh, kdy chce každých pět let všem dávat, všem, všem, všem, peněžitý dar ve výši měsíčního příjmu. Takže ve výsledku ten policista v přímém výkonu služby na ulici - a pan ministr mě klidně doplní, kolik je měsíční příjem ve čtvrté nebo páté platové třídě... Dvacet tisíc? Plus minus? Tak tento policista bude mít třikrát až čtyřikrát méně než náměstek. Takže bych se možná prostřednictvím pana předsedajícího chtěla zeptat pana Ondráčka, koho chce svým peněžitým darem stabilizovat - papaláše ve vedení policie? Já ne. Já chci stabilizovat řadové poldy, kteří jsou v těch ulicích a kteří, pokud neuděláme my nějaké opatření, tak od té policie, vážené kolegyně a kolegové, odejdou!

Často se tady říká – a v tomhle se shodujeme i s kolegou Ondráčkem, že je důležité stabilizovat všechny a nejen někoho. Nevím, proč se tady tedy navrhuje pravý opak. A já nemám obavu. Nevím, jestli ji má kolega Ondráček. Ale já nemám obavu, že by nám utíkali náměstci, ředitelé nebo někdo z policejního prezídia od policie. Ne, ne, ne, ti tam zůstanou. Takže znovu otázka zní, protože návrh kolegy Ondráčka podpořili i někteří členové na výboru z vládní koalice - chcete stabilizovat papaláše? Nebo chcete stabilizovat běžné policisty? Pro policisty na ulici by tato forma kolegy Ondráčka byla výsměchem.

Ještě si neodpustím jednu poznámku k návrhu na zvednutí výše tzv. rizikového příplatku, je to ten zvláštní příplatek. Podle mě jeho navýšení nikam nevede, protože současný stav stejně nezlepší. Je to nesystémový krok a má výrazný dopad na státní rozpočet. Pro všechny, co mají dnes nejvyšší rizikový příplatek 6 tis., to bude znamenat, že budou mít v budoucnu 10 tis. Já jsem za to moc ráda, přeju jim to, je to v pořádku. Ale tohle opatření bude mít významný dopad. Dnes máme něco kolem 62 tis. příslušníků bezpečnostních sborů. Pokud vezmeme v úvahu, že 20 tis. je vyplácen nejvyšší možný rizikový příplatek, dostaneme se skoro k 1 mld. každý rok. Víte, já bych některým policistům, kteří skutečně slouží i v rámci ostrahy objektů, jako je tento, přála co nejvyšší rizikový příplatek. A tady si myslím, že je poněkud zvláštní, že ti, co tyto rizikové příplatky určují, absolutně nerozlišují riziko, jakému jsou ti lidé vystaveni. Skutečně když srovnám někoho, kdo zabezpečuje ochranu úředních budov, které jsou skutečně z hlediska té terminologie důležité pro ochranu zájmů státu, a někoho, kdo sedí v kanceláři na nějakém v uvozovkách, odpusťte mi to přirovnání, "obvodním oddělení", tak jak je možné, že ti lidé mají stejný rizikový příplatek? To přece není fér. A opět, tohle je věc, která se vůbec nemusí řešit zákonem, která by se měla řešit podzákonnou normou. Přece nechceme pokaždé otevírat služební zákon.

Budu se opakovat, ale opakování je matka moudrosti. Ačkoliv by se mohlo zdát, že tento návrh novely zákona sleduje samé bohulibé cíle, nápravu nepravostí a posílení motivace pro službu bezpečnostních sborů, bohužel je tomu právě naopak. Několik měsíců před volbami jsme svědky boje o hlasy příslušníků bezpečnostních sborů a jejich rodin prostřednictvím výhod, které jsou však jen zdánlivé a iluzorní. Po prostudování novely musí nejen policistům dojít, že v žádném případě nepovede k vyšší stabilizaci a atraktivitě práce u policie. Naopak záhy zjistí, že je pro ně hrozbou, neboť více peněz v konečném důsledku prostě nedostanou a zároveň jim přibude více zatěžující administrativy namísto dohledu nad bezpečností v našich ulicích. Zkušení, ale bohužel demotivovaní policisté si takové jednání rozhodně nezaslouží a hrozí, že skutečně nakonec odejdou. Kdyby se pan ministr vnitra Chovanec více staral o zajištění materiálních podmínek pro práci policie než o totální destrukci odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, možná by také udělal lépe. Trošku by mě zajímalo, jak je to s těmi –

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vás na vteřinku přeruším, paní poslankyně. Já mám pocit, že tady probíhají hlasité rozhovory v sále. Jestliže máte potřebu si něco sdělit, běžte do předsálí a nerušte paní poslankyni.

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Při této příležitosti si myslím, že bychom se jako Poslanecká sněmovna měli také férově od pana ministra Chovance a od dalších zástupců vlády dozvědět, jak to bude s těmi kvótami. Protože sice tato vláda řekla, že žádné kvóty v rámci uprchlické krize - tak světe, div se, tři a půl roku - nebude akceptovat, ale někteří z nás vědí, co znamená Dublin III, a že tato možnost, pane ministře, tam od září 2017 stejně bude, kvóty–nekvóty, usnesení vlády–neusnesení vlády.