Výkladová praxe může vést nejen k dvojímu metru, ale také může sklouzávat k svévolnému výkladu který omezí nejen názory nechutné, ale i nepohodlné. Problém sám o sobě je už petrifikovat povinné názory na historické události v zákoně. Stává se tak někdy ve speciálním zákoně, např. deklaratorní Lex Beneš, přijatý v ČR v roce 2004. Ovšem jiné názory by neměly být cenzorovány Trestné by samozřejmě nemělo být samo vyjádření názoru na historii, jak na současné úpravě kritizují zastánci co největší svobody slova. Mělo by jít o společenskou nebezpečnost takového názoru.

Mezi verbální trestné činy patří podpora nebo propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka (§403), projevování sympatií k těmto hnutím (§404), stejně jako popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia či holocaustu (§406). V ČR analogicky také zpochybňování zločinů komunismu, ve Francii popírání arménského holocaustu a v dnešním Rusku může být uloženo až 5 let vězení za šíření lživých informací o válečných dějinách Sovětského svazu.

Co je nebezpečně abnormální, kriminalizovatelný názor ? Nedávno upoutal pozornost internetový seznam Židů v ČR spravovaný xenofobem Adamem B. Bartošem na jeho webu s názvem „Čechy Čechům“.Označuje tedy skupinu lidí na základě vyznání či původu v negativní konotaci. Je to nebezpečné ? A je to trestné, když se nedopouští přímých výzev k násilí na skupině lidí?

Holocaust je zlem natolik absolutním, že opačný hodnotový postoj (tzv. osvětimská lež) je společným tabu. Základ jeho ohodnocení nastavilo rozhodnutí poválečného tribunálu v Norimberku. Známý krajně pravicový britský historik David Irving také v roce 2006 stanul v Rakousku před vídeňským zemským soudem. Byl nakonec odsouzen k trestu odnětí svobody na tři roky (po 13 měsících strávených ve vazbě byl podmínečně propuštěn, ale rakouské úřady ho vyhostily ze země jako persona non grata).