Frank (ODS): Je nutno skoncovat s univerzálním azylem pro uprchlíky

21.08.2015 11:29 | Zprávy

Achillovou patou argumentace odpůrců imigrace z problematických zemí je pohled do tváře dětí a starců, reálných uprchlíků před občanskou válkou nebo před islámským státem. Přece byste mezinárodní ochranu neodepřeli skutečným uprchlíkům, zvláště těm nejzranitelnějším, protože jsou to zaostalí Afričané nebo muslimové, slýchávají. Dilema, zda diskriminovat i mezi těmi uprchlíky, kteří jsou ve skutečné nouzi a ochranu možná potřebují, je poněkud tabuizovaným jádrem obaleným na jedné straně řečmi silácky paušálně odmítavými, na druhé pak nepřijatelně vstřícným stanoviskem.

Frank (ODS): Je nutno skoncovat s univerzálním azylem pro uprchlíky
Foto: thinkstock.com
Popisek: Uprchlíci z Afriky, ilustrační foto

Právo určit horní mez

Podstatou principu tzv. mezinárodní ochrany je očekávání reciprocity. Odmítnu-li dnes azyl tobě, udělíš mi ho, až budu já potřebovat? Na druhé straně jasně vidíme, že pokud se „běžná“ migrace vymkne proporcím, a to buď v jeden okamžik, nebo v průběhu desetiletí, jako to vidíme dnes a na příkladu západoevropských zemí, může se automatická aplikace práva na azyl nebo trvalý pracovní pobyt spojená se slučováním rodin zvrtnout v podstatě v genetické ohrožení přijímající země. Plyne z toho, že kterákoli země musí umět určit horní mez vlastní kapacity pro příjem cizinců. Taková země se tím nevylučuje z klubu zemí uznávajících princip mezinárodní ochrany.

Současná migrační krize má převažující oficiální přívlastek „uprchlická“, proto se málo hovoří o tom, jaký je vlastně obecný standard pro cestování státních příslušníků zemí tzv. třetího světa na západ, či lépe do vízově konzervativnější ČR. Ještě před takovými 20 lety mimochodem platilo, že našinec se do USA dostal hlavně s pomocí přímého pozvání, dostat turistické vízum jen tak nebylo běžné. Má-li dnešní Nigerijec nebo Eritrejec, lhostejno zda muslim, seriózní pozvánku do ČR od instituce nebo fyzické osoby, má na vízum naději, bez takové garance se k nám (na rozdíl třeba od Korejce-turisty) nemá šanci dostat. Je toto něco jiného než naprosto obnažená rasově-ekonomická diskriminace?

Brát nebo vracet?

Má se tedy náš základní, dlouhodobě nekompromisně diferencující přístup změnit „jen“ proto, že v zemi, jejímž státním příslušníkům nedáme běžné vízum z obavy, že v Evropě už zůstanou, vypukne válka? Uvažujme spíše než v intencích práva EU (co se smí a nesmí podle dublinských pravidel apod.), modelově, jako plně suverénní země, jak už se tomu ostatně v některých evropských zemích děje. Nesejde ani na tom, že o nás je zatím malý zájem mezi běženci. Otázka zní, co s takovými osobami, které proniknou ilegálně na naše území, projeví zájem o udělení azylu z politických či humanitárních důvodů a v tomto smyslu je naše legislativa shledá, i přes sebepřísnější metr, jako žadatele oprávněné, byť muslimy nebo kulturně zcela odlišné Afričany apod.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Petr Letocha byl položen dotaz

Migrační pakt

Popište prosím pregnantně dle všeho názoru výhody tohoto paktu.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zahradil: Nyní by opravdu měly vstoupit do dění kontrolní orgány

20:03 Zahradil: Nyní by opravdu měly vstoupit do dění kontrolní orgány

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k údajné íránské kauze Kateřiny Konečné a Filipa Turk…