Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, jak tady bylo řečeno již z úst paní ministryně, vládou předkládaný návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který zpracovává příslušný právní předpis Evropské unie, směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, 2019/1937 ze dne 23. října 2019, což je zásadní rozdíl právě od toho předchozího tisku, o kterém jsem tady také hovořil, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, směrnice přináší komplexní a poměrně detailní rámec právní úpravy ochrany oznamovatelů, porušení práva Unie, směrnice má být provedena do práva členských států do 17. prosince 2021.

Předkládaný návrh zákona má za cíl doplnit do českého právního řádu chybějící prvky ochrany oznamovatelů a transformovat tak směrnici. Smyslem ochrany je poskytnout oznamovatelům záruku, že pokud stanoveným způsobem oznámí skutečnosti, nasvědčující tomu, že se někdo dopustil protiprávního jednání, nebude nijak sankcionován. Cílem navrhované právní úpravy oznamovatelů je potom umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, v případě externích mechanismů a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů, což osobně považuji za velice důležité.

Navrhovaná opatření mají sloužit nejen k ochraně potenciálních oznamovatelů protiprávního jednání, ale také k prevenci protiprávního jednání obecně. Zavedení ochrany oznamovatelů do českého právního řádu má být poskytnout osobám v pracovněprávních a jiných obdobných vztazích možnost lépe se domáhat svých práv a pokud jde o souvislosti s jejich oznámením protiprávního jednání (narušování?), ať už ze strany zaměstnavatele nebo i jiné osoby. K tomu napomůže posílení procesního postavení oznamovatelů v rámci soudního řízení, což je také nesmírně důležité.

Návrh zákona vyvolává minimální dopady na ochranu soukromí a osobních údajů. Nakládání s osobními údaji bude probíhat v souladu se zásadami ochrany soukromí podle platné právní úpravy včetně adaptačního zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a obecného nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. Třetím osobám nelze poskytnout ani takové informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit účel (činění?) oznámení.

Výše citovaná směrnice ukládá členským státům tedy povinnost uvést v účinnost (a?) správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu směrnice, a to do 17. prosince 2021, jak jsem hovořil. Tato skutečnost nedává vládě v podstatě žádný prostor pro odlišnou právní úpravu a poté je nezbytné (nedat?) prostor pro pozměňovací návrhy, které zcela nepochybně ze strany tzv. možná demobloku - použiji to slovo - by mohly přijít. Předložený návrh zákona je tak ve své podstatě předpisem směrnice, jak vyplývá ze srovnávací tabulky, a nelze a věcně a není správné do něj dále vstupovat ani mu nic vytýkat.

Protože je předložený návrh interpretací výše citované směrnice do našeho právního řádu a tato interpretace je povinností pro členské státy, doporučuji za zpravodaje předložený návrh při projednávání podpořit.