Havlíček (ANO): ČNB - nástroj cílené deformace tržního hospodářství

15.09.2014 15:44 | Zprávy

Něco tady nehraje... Intervencí proti koruně chtěla ČNB zabránit obávané deflaci. Tím de-facto zdevalvovala korunu řádově o 8%, čímž bez skrupulí okradla každého občana. Dnes ale koruna, zcela bez přímého vlivu ČNB, sama ztrácí hodnotu. A tak je na místě otázka: Nebyly to zbytečně vyhozené peníze?

Havlíček (ANO): ČNB - nástroj cílené deformace tržního hospodářství
Foto: archiv starosty
Popisek: Petr Havlíček

Tvrzení ČNB, že intervence byla nezbytným krokem k udržení vývozu, nebylo ničím podloženo, neboť vývoz neklesal a neklesá ani nyní, přesto koruna sama oslabuje a otázka zní: Proč? Než se na tuto otázku pokusím odpovědět, pojďme se podívat na klesající hodnotu platidla z pohledu historie.

Nedávno jsem se byl podívat v muzeu mincí, kde mě zaujal historický vývoj peněz. V podstatě se zde dal vypozorovat úpadek hodnoty ryzího materiálního platidla- mincí ražených do zlata nebo do stříbra, kdy se postupně zmenšovala jejich velikost, až se posléze přešlo k levnějším kovům a jejich různým méně cenným slitinám. Ty byly následně nahrazeny papírovými penězi, které dnes jsou, a to velmi razantně, vytlačovány nemateriálními virtuálními penězi, jež vidíme jen na monitoru svého počítače vyjádřené číselnou hodnotou.

Je třeba ještě dodat, že drtivá většina této virtuální anomálie (a to téměř 80%) není podložená materiální hodnotou, ale jen jakýmsi příslibem důvěry v to, že vám tyto peníze někdo někdy vydá. Z minulé, ale i nedávné historie (např. intervence ČNB) víme, že se může stát, že o peníze poctivý majitel přijde, a to ze dne na den. Stalo se tak po první i druhé světové válce po krachu světové burzy nebo bank či států samotných (jako tomu bylo například v Argentině nebo na Islandu).

Nelze ani vyloučit další války, které neustále lokálně probíhají po celém světě a pokud se budou vyrábět zbraně tak, jako doposud, lze s určitostí říct, že tato hrozba nikdy nepomine. Nicméně trend, o který usiluje bankovní svět, je totální eliminace hotovostních transakcí, o kterou se snaží například v Norsku. To by ale znamenalo absolutní ztrátu svobody, neboť každá transakce bude mít vypovídající hodnotu o všem, co kde zaplatíte, takže ten, kdo tyto informace bude mít, získá nad vaším životem kontrolu ve všech jeho oblastech.

Banka bude vědět, kolik utrácíte za léky, kde a co tankujete, jaký šperk jste koupili, kde a co jíte, kam chodíte za zábavou, atd. To nejpodstatnější, co by člověk ztratil, je možnost si kdykoli vyzvednout své peníze, což je pro bankovní svět ten největší strašák, protože vaše peníze ve skutečnosti fyzicky nevlastní, neboť osmdesát až devadesát procent peněz je někde „v luftě“.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Havlíček - profil

Tomio Okamura byl položen dotaz

Vy jste proti sankcím

Já v nich také nevidím moc žádný přínos - ani pro Ukrajinu. Na druhou stranu, nebylo by horší nedělat nic, když Rusko rozpoutalo válku? Nebo co byste udělal vy, kdybyste byl teď ve vládě? A věříte, že Trump letos válku ukončí?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministryně Černochová: Nikdy jsme nikam neposlali techniku, která by neměla odpovídající náhradu

19:05 Ministryně Černochová: Nikdy jsme nikam neposlali techniku, která by neměla odpovídající náhradu

Projev na 136. schůzi Poslanecké sněmovny dne 25. dubna 2025 k zákonu o kontrole veřejných financí