Dosud jsem se na téma Ukrajina omezil na krátké poznámky na fb. Krize mne bohužel velmi znepokojuje a rozděluje i naši společnost. Vnímám, že je ohrožen mír, jež mi byl dosud dopřán. Byl jsem šťastná generace, která zažila politiky světového formátu, kteří se uměli domluvit, uměli ustoupit a nakonec pohřbít i studenou válku. Nejvážnější byla krize kolem Kuby, která mi velmi připomíná tu dnešní s opačnou polaritou, byla dohodou inteligentních lidí zažehnána. Díky za to bezválečné období v Evropě oběma stranám.

U internetu jsem strávil desítky hodin. Viděl jsem neskutečné množství videí. Přečetl kupu článků, když jsem se snažil pochopit co se stalo a kde je pravda. První dojem byl - nespokojení občané vyjadřují protest zkorumpované vládě. Nešlo než fandit a držet palce. Nešlo a nejde však o svržení režimu. Prezident i poslanci byli zvoleni demokraticky o tom nebyl spor. Pokud by šlo o svržení režimu, pak jde o cestu od demokracie kam?

Začalo to být horší, když jsem viděl hořící policisty, které prezident postavil do kordonu bez zbraní a některé i bez štítu, na které partičky demonstrantů se zakrytými tvářemi házeli molotovy koktejly. Stupňovalo se to. Pak přišly videa s davem, který řetězem švihal přední řady Berkutu, píchal do nich klacky a najížděl v plné rychlosti nákladními auty. To byly situace, kdy podle pravidel všech zemí bylo možné proti útočníkům použít zbraň. Vzpoměňte na potlačení demonstrací v Madridu nebo zastřelenou mámu od děcka v autě před Bílým domem. A legitimní vláda UA nutila Berkut stále s holýma rukama vlastními těly bránit Parlament. Svědectví velitele Berkut z jedné oblasti, který prohlásil, že během odpoledne přišel o 10 lidí, když do nich začal někdo střílet zapadlo. Celý jeden oddíl byl donucen na podiu ve Lvově pokleknout a omluvit se, že bránili pořádek v zemi. Viděl jsem videa na která raději zapomenu. Policista s vypíchutýma očima, s uříznutou hlavou. Nutilo mě to však přemýšlet, kdo se tam chopil iniciativy. Jaká to byla síla?

Velmi mne mrzí, že jsme nebyli schopni pomoct i těžce zraněným popáleným policistům. Pak bych věřil naší nestrannosti a ryze humanitární snaze pomoci. Zkratkovitě lze říci, že jsme poskytli pomoc těm s popálenými rukami, ale ne těm s popáleným obličejem.

Zlom nastal 22.2. kdy se objevila informace, že prezident podepsal smlouvu s opozicí za účasti diplomatů EU a Ruska a v podstatě se vzdal moci. Majdan ji nepřijal a začala střelba. Připomeňte si odposlechnuté telefony mezi diplomaty. Přiznání administrativy USA, kolik peněz do projektu vrazila a poměrně silné podezření, že se střílelo z budovy, kam má přístup pouze Pravý blok. Jsem zvyklý se ptát, komu to slouží, když hledám odpověď na otázku, kdo to způsobil.  Janukovičovi přineslo použití zbraní v Kyjevě jediné. Musel vzít nohy na ramena. EU dnes tlačí na novou administrativu, že chce vyšetřit všechny násilné akty. Hlavní podezřelý však velí tajné službě. To není vtip.