Nyní mi tedy dovolte jenom, abych připomněl, že vratka ze spotřební daně z minerálních olejů, slangově nazývaná zelená nafta, byla v roce 2011 novelou zákona o spotřebních daní touto Poslaneckou sněmovnou zrušena. Byla zrušena nikoliv jako úsporné opatření. Byla zrušena jako administrativně nákladná distorze, která nepochybně vedla a vede k poměrně masivním daňovým únikům. (Ministr zemědělství přichází ke zpravodajskému stolku.)

V boji proti daňovým únikům můžeme volit různé cesty. Jednu cestu nyní aplikuje vláda. Je to cesta kontroly na hraně buzerace. Je to cesta zvyšování administrativních povinností, zátěže a podezírání v podstatě každého. Jinou cestou je odstraňování výjimek, distorzí, zjednodušování a především odstraňování mezer, které k daňovým únikům vedou.

Můžeme se samozřejmě přít o to, který z těchto dvou přístupů je efektivnější. Nicméně asi se nebudeme přít o to, že výjimky a distorze k únikům vedou, takže je docela úsměvné, že vládě, která si boj proti daňovým únikům vetkla do svého štítu, v okamžiku, kdy jde o benefit pro soukromé zájmy ministra financí, zejména pro Agrofert, distorze najednou nevadí, výjimky se zavádějí a zelená nafta byla touto vládou znovu slavnostně zavedena pro rostlinnou výrobu a my teď máme na stole předlohu, která zavádí tuto úlevu, výjimku, i pro výrobu živočišnou.

Dovolte mi, abych vás jako zpravodaj velmi stručně provedl podstatou návrhu této novely. Ministerstvo zemědělství v roce 2015 seznámilo vládu s riziky stavu živočišné výroby, nutno říct, že předkladatel se neobtěžoval s tímto zdůvodněním seznámit Poslaneckou sněmovnu, a navrhl jako řešení eliminace těchto rizik zavést vratku k tzv. zelené naftě též pro živočišnou výrobu. Sazba vratky má činit, stejně jako pro rostlinnou výrobu jednotně a paušálně, 4 385 korun na tisíc litrů spotřebovaných minerálních olejů v živočišné výrobě a Ministerstvo zemědělství odhaduje, že se bude týkat zhruba tisíce nových subjektů podnikajících v oblasti živočišné výroby. Pro veřejné rozpočty to bude znamenat náklad, je to bilanční nevýběr, tzn. pro veřejné rozpočty to bude znamenat ztrátu, zpracovatel vyčísluje ztrátu ve výši cca 385,3 miliony korun, z toho cca 350,2 miliony korun pro státní rozpočet a cca 35,1 miliony korun pro Státní fond dopravní infrastruktuy. Propříště doporučuji předkladateli, až bude odhadovat dopad do veřejných rozpočtů a bude férově uvádět cca, aby těch čísel za tu desetinnou čárku napsal, pokud možno více než jenom jedno, ono to pak vypadá mnohem věrohodněji.

Zavedení této vratky bude představovat též potřebu navýšení počtu zaměstnanců správce daně, to asi nepřehlédnete, koreluje s mojí úvodní větou, že zelená nafta je administrativně náročná distorze, tedy bude potřebovat navýšení počtu zaměstnanců správce daně, což je v tomto případě celní správa, o cca 15 zaměstnanců, ale tady už žádnou desetinnou čárku nemáme, je to na celé zaměstnance, a provozní náklady správce daně tak stoupnou o cca 1,2 milionu korun, jednorázově o cca 9,2 miliony korun.