Protože už bylo mnohé řečeno, omezím se pouze na několik poznámek, protože podobně jako pan senátor Eybert hodně pamatuji, pamatuji si, kdy byl na služby limit 5000 Kč a na stavební zakázky 10 000 Kč. To bylo v době premiérování Václava Klause. Tehdy jsme s ním měli jakousi besedu. A když jsme mu vysvětlili, že to je naprostý nesmysl, že takto se fungovat nedá, tak byl potom ten limit nějak zvýšen. Ale o tom jsem mluvit nechtěl.

První věc, která bude zajímavá, že teď se zdůrazňuje, že teď už nebude hlavním kritériem cena, že teď už tam můžeme dát jiné podmínky, abychom získali dobrého dodavatele. Mám obavu, že to nebude fungovat. A nebude to fungovat proto, že přestože tady všichni teoreticky mluvíme o tom, jak trestní právo má být na konci toho řetězce, že nejprve má být občanské právo, obchodní zákoník, potom teprve trestní právo, tak my jsme se postupem doby dostali k tomu, že trestní právo je na prvním místě, tzn. policie jakékoli podněty opozice v tisku začne vyšetřovat. Sice poté se ukáže, že podněty nebyly úplně relevantní. Mezitím mnozí lidé mají nejen zkažený život, ale jejich kariéra je dávno vniveč, protože tyto povídky, co tu často slyšíme, ať se očistí a potom se vrátí, to jsou opravdu jen povídky, protože to v praxi nefunguje.

Podobné to je s tzv. black listem. Vy opravdu věříte tomu, že nějaká firma se smíří s tím, že se dostane na black list, že napíšeme, že této už nic nezadávejte, protože to jsou šumaři? To mám obavu, že ta půjde až do Štrasburku nebo nevím kam, aby se domohla toho, aby nebyla ta firma, která bude někde označena, že je špatná.

Druhým problémem je zeměpisné kritérium. Dnes všechno dáme na internet. Takže příklad, na historické radnici potřebujete vyměnit okna. Když se konečně dohodnete s památkáři, kteří jak je známo se velmi často chovají velmi neobvykle, například nás donutili památkově udržet šroubovací panelákové okno, které kdysi za totality někdo na tu radnici namontoval, chtěli by nejlépe osvětlení loučemi, protože si myslí, když jsem se jich zeptal, jak je možné, že do té silnice, která je památkově chráněna, někdo dává umělohmotné rozvody, že tam mají být ty staré původní, nejlépe dřevěné, abychom splnili, tak se tomu diví.

Takže to nefunguje. Pak je tady cena maximální a minimální. Paní ministryně ví, že my jsme absolvovali u ní mnoho seminářů. A já jsem říkal, že jsme zabránili tomu, aby se dodavatelé domlouvali v pozadí, že sice budou soutěžit, ale nikdo nesmí jít pod cenu, na které se dohodnou, tak my jsme tomu čelili tak, že vždycky u každé zakázky dáváme maximální cenu. Ten, kdo překročí tu cenu, za kterou my jsme ochotni tu věc realizovat, tak je vyloučen. Teď to budeme muset rozšířit, že tam budeme muset dát interval, že cena nesmí být nižší než a vyšší než. Jak se to vypořádá s právem, to nevím, ale prakticky vám mohu říci, že maximální cena, kterou jsme uváděli, protože ony ty ceny podle "urzu, purzu a murzu", které se vlastně sčítají tak, že z okradené ceny se udělá jakýsi průměr a pak projektanti je do projektu napíšou. Tak vám můžu říct, že jen za loňský rok to bylo kolem 60 mil. na poměrně drobných zakázkách, které jsme ušetřili díky tomu limitu.