Ve dnech 22. a 23. srpna se v litevském Vilniusu konal 3. ročník konference u příležitosti Evropského dne památky obětí totalitních režimů. Po Polsku a Maďarsku se letošního ročníku ujala Litva jakožto stát, který od července předsedá v Radě Evropské unie. Konference byla doplněna o jednání ministrů spravedlnosti a připomínkové akce k uctění obětí fašistické i komunistické totality. Delegáti měli zároveň možnost navštívit Muzeum tolerance nebo bývalé vězení KGB.

 „Připomínání si lidských tragédií i hrdinských činů z dob totality musí zůstat nedílnou součástí kultury naší společnosti. Totalita není záležitostí čistě historickou. Ani moderní společnost nesmí rezignovat na soustavné hájení lidské svobody a důstojnosti,“ uvedl první náměstek ministryně spravedlnosti Daniel Volák, který na konferenci u příležitosti Evropského dne památky obětí totalitních režimů zastupoval Českou republiku.

Na závěr konference byla zahájena putovní výstava připravená tzv. Platformou evropské paměti a svědomí, jejíž základy byly položeny již za českého předsednictví v Radě EU v roce 2009.

Evropský den památky obětí totalitních režimů se slaví v den výročí podpisu Paktu Ribbentrop-Molotov“, smlouvy o neútočení mezi nacistickým Německem a komunistickým Svazem sovětských socialistických republik (Moskva 23. srpna 1939). Ve smlouvě se obě strany zavázaly, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a nespojí se s jejími nepřáteli. Ve světě je o výročí podpisu paktu antikomunisty držen Den obětí nacismu a komunismu (Black Ribbon Day), v pobaltských zemích je slaven jako oficiální státní svátek. Rezoluce Parlamentního shromáždění OBSE požaduje, aby se stal oficiálním evropským svátkem.