V oblasti životního prostředí a klimatu zaznamenává Evropa významná pozitiva, zlepšuje se životní prostředí i kvalita života a zároveň se stimuluje růst, inovace a vytvářejí se pracovní místa. Na druhou stranu se stále potýkáme s celou řadou přetrvávajících a narůstajících problémů v oblasti životního prostředí. Jejich řešení vyžaduje zásadní změny v systémech výroby a spotřeby, které stojí za těmito problémy, zaznívá ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).

„Z naší analýzy vyplývá, že evropské politiky si v průběhu let úspěšně poradily s mnoha problémy v oblasti životního prostředí. Vyplývá z ní však také, že nadále poškozujeme přírodní systémy, které udržují naši prosperitu. I když život v mezích naší planety je velice náročný úkol, přináší jeho splnění obrovské výhody. Budeme-li plně využívat kapacitu Evropy pro inovace, mohli bychom se stát opravdu udržitelnými, budeme moci překračovat dnes známé hranice vědy a technologií a vytvářet nová odvětví a zdravější společnost“, komentuje výsledky Zprávy ředitel Evropské agentury pro životní prostředí.

K přetrvávajícím problémům ve státech celé EU patří kvalita vod, zejména podíl dusičnanů v řekách, dále využívání půdy i ochrana její funkce, vliv změny klimatu a jeho dopady na ekosystémy. Vzrůstá také poptávka po dopravě, jak osobní tak i nákladní.

Jedním z takových dlouhodobých problémů je i kvalita ovzduší ve státech evropské osmadvacítky. Nejnovější Zpráva EEA uvádí, že vlivem prachových částic PM2,5došlo v roce 2011 v Evropě zhruba k 430 000 předčasných úmrtí. Z odhadů Státního zdravotního ústavu ČR vyplývá, že v roce 2012 se v ČR expozice suspendovaným částicím PM10 podílela na 5500 předčasných úmrtích.

"Stav životního prostředí v České republice se dlouhodobě zlepšuje. Mezi pozitivní trendy v ČR patří snižování spotřeby vody, klesá množství vyprodukovaného odpadu. Na druhé straně stále pokračují zábory půdy ve velkých číslech, máme stále vysokou energetickou náročnost a máme rezervy i v kvalitě vody. Přetrvávajícím problémem českého životního prostředí je pak kvalita ovzduší. Podle národních dat ze Zprávy o životním prostředí ČR z roku 2013 kvalita ovzduší v ČR není uspokojivá a její zlepšení stagnuje. Jako v některých jiných státech zhoršuje stav ovzduší u nás především doprava, průmyslové zdroje a emise z lokálních topenišť", říká k aktuálnímu stavu českého životního prostředí ministr životního prostředí Richard Brabec a doplňuje: 

„Na MŽP pracujeme na řadě konkrétních opatření pro zlepšení kvality ovzduší. Připravujeme Programy zlepšování kvality ovzduší pro jednotlivé zóny a aglomerace, které začnou schvalovat kraje a obce už během roku 2015. V rámci těchto programů budou v krajích, městech a obcích navržena konkrétní opatření, jejichž aplikace uleví místnímu ovzduší. Plánujeme i opatření v dopravě, zejména změnu registračních poplatků ojetin, ale i motivační pobídky pro rozvoj elektromobility a alternativních pohonů v ČR. Už v letošním roce pak bude mít veřejnost možnost čerpat evropské dotace na výměnu domácích kotlů. Výše dotace od MŽP bude až 85%. Další zdroje na pokrytí celkové ceny nového kotle bude moci dát kraj nebo přímo města a obce,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Z pohledu Senátu PČR slovy předsedy senátního výboru Miloše Vystrčila by měla Evropa i ČR ve své politice v oblasti životního prostředí zohledňovat i celosvětový vývoj a celosvětové trendy. „Nutnou podmínkou spokojeného života a s tím souvisejícího udržitelného rozvoje je rovnováha ekologického, sociálního a hospodářského pilíře. V tomto duchu by měla Evropa přistupovat i k péči o životní prostředí. Je také důležité znát nejen evropské, ale i světové trendy. Evropa se nemůže a nesmí uzavírat při své politice a stanovování cílů v oblasti životního prostředí jenom sama do sebe, ale je nutné, abychom své kroky v oblasti péče o životní prostředí realizovali i s ohledem na celosvětový vývoj.

Přes všechny problémy, které dnes v Evropě máme, je pořád zřejmé, že můžeme být v oblasti péče o životní prostředí a investic do jeho ochrany pro ostatní kontinenty inspirací a příkladem,“ uvedl senátor Miloš Vystrčil.

„Máme 35 let na to, abychom zajistili, že do roku 2050 budeme žít na udržitelné planetě. Může se to zdát jako vzdálená budoucnost, ale abychom dosáhli svého cíle, musíme jednat nyní. Naše opatření a investice musí být ještě ambicióznější a koherentnější. Mnohá z rozhodnutí, která učiníme dnes, určí, jak budeme žít v roce 2050,“ dodal ředitel EEA Hans Bruyninckx.

Stav a vývoj legislativy životního prostředí v ČR na semináři zhodnotil náměstek ministra ŽP Vladimír František Mana. Na kvalitu ovzduší v republice i krajích se detailněji zaměřili ředitel odboru ochrany ovzduší MŽP Kurt Dědič, Marek Bruštík z odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Monika Zeman z Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Co na semináři také zaznělo - srovnání Evropa vs. ČR:

Ovzduší

Znečištění ovzduší a hluk mají nadále vážné dopady na lidské zdraví ve městech. Vystavení hlukové zátěži se každoročně podepisuje nejméně na 10 000 případech předčasných úmrtí Evropanů se srdečními chorobami. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace z r. 2006 znečištění ovzduší v Evropě velkou měrou přispívá k výskytu rakoviny plic, respiračních a kardiovaskulárních onemocnění. Na znečištění ovzduší se přitom podílejí především dopravní prostředky, průmysl, zemědělství i domácnosti. Doprava zůstává hlavním původcem zhoršené kvality ovzduší ve městech. Je jediným odvětvím v EU, u kterého se od roku 1990 emise stále zvyšují, a to na 24 % celkových emisí v roce 2012. V ČR byl před dvěma lety imisní limit překročen na 17,4 % plochy území našeho státu, nadlimitní koncentraci benzo(a)pyrenu bylo vystaveno 54,5 % obyvatel. Zpráva EEA predikuje, že řešení vlivu dopravy na ovzduší není jen v samotném zvyšování její efektivnosti, z části i proto, že snaha o snížení zátěží životního prostředí z dopravy je často na druhé straně anulována stále rostoucí poptávkou, proto kromě prospěšných technologických řešení bude třeba změnit i chování účastníků dopravy.

Využití půdy pro ekologické zemědělství

V roce 2012 bylo v ekologickém zemědělství v Evropě využíváno méně než 6 % zemědělských ploch, přičemž mezi jednotlivými zeměmi jsou velké rozdíly. V roce 2012 byly zeměmi s nejvyšším podílem ekologického zemědělství Rakousko (18,6 %), Švédsko (15,8 %) a Estonsko (14,9 %), naopak nejnižší podíl měla Malta (0,3 %), Bulharsko (0,8 %) a Makedonie (0,9 %). Česká republika se může pochlubit podílem 13,1 %. A to ačkoli v roce 1990 ekologické zemědělství v ČR téměř neexistovalo – fungovaly pouze 3 ekofarmy na rozloze 480 ha zemědělské půdy obhospodařované ekologicky. V roce 2013 již v rámci ekologického zemědělství hospodařilo více než 4 000 ekofarem a celková rozloha zemědělské půdy obhospodařované ekologicky činila více než 490 tis. ha, tj. 11,7 % celkového zemědělského půdního fondu ČR. Za období let 2000–2013 se výměra zemědělské půdy obhospodařované ekologicky ztrojnásobila. Její podíl na zemědělském půdním fondu se zvýšil z 3,9 % na 11,7 %. Hlavním impulsem pro rozvoj ekologického zemědělství v ČR se stala zejména státní i evropská finanční podpora poskytovaná tomuto odvětví již před vstupem ČR do EU i její následné navýšení po přistoupení a rovněž rostoucí poptávka po bioproduktech.

Co je SOER 2015:

Zpráva „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2015“ (SOER 2015) představuje jak komplexní hodnocení životního prostředí v Evropě, tak i hodnocení a data na celosvětové, regionální a vnitrostátní úrovni, včetně srovnání jednotlivých zemí. EEA zveřejnila několik klíčových sdělení z hodnocení SOER 2015 na: http://www.eea.europa.eu/soer.

Více ke zprávě SOER 2015

Manažerský souhrn Zprávy SOER v českém jazyce je také dostupný na webu MŽP.