ČNB tištěním ničím nepodložených peněz také znehodnocuje českou korunu, ale vzdělaní ekonomové to nenazývají penězokazectvím, říkají tomu kvantitativní uvolňování (QE). Je zde i několik dalších rozdílů. ČNB toto své konání vydává za své samozřejmé právo a počítá s tím, že nemůže být chycena, obviněna a odsouzena. Vydání (říká se natištění) ničím nepodložených 220 miliard korun a další znehodnocování české koruny připomíná klasické penězokazectví, ale ČNB by se, kdyby přece byla obžalována, vykroutila tím, že přece za ty miliardy koupila dluhopisy (které jsme nechtěli) a využila by toho, že jejich bezcennost by se mohla prokázat až později. Ale není to tak, že koupením dluhopisů, s jejichž nákupem se nepočítalo, se spotřebovaly natištěné peníze a situace na trhu zůstala stejná, takže inflační popud, kterého údajně mělo být dosaženo, působením trhu nenastal a ani nemohl nastat. Naopak, mrtvé dluhopisy sice jen změnily držitele, to na trh vliv nemá, ale v oběhu přibylo 220 nebo více miliard živých korun a žádné hodnoty, které by tomu odpovídaly. To je inflační popud, který znehodnocuje nejen oběživo, ale i úspory i jiná konta a také mzdy, platy a důchody. Předpokládaná změna hodnoty koruny je cizině ihned kompenzována změnou kursu. Ale nebyly zároveň zvýšeny korunové ceny vývozu, ani nominální výše vkladů, ani důchodů a mezd.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Mrázek