Strany v Europarlamentu se dělí do jednotlivých frakcí, dle svého programu, aby ho mohly snáze prosazovat svůj program s podobně smýšlejícími spojenci. Dlouhodobě nejsilnějšími frakcemi jsou evropští lidovci a evropští socialisté. V uplynulých letech však výrazně oslabily a došlo k většímu názorovému rozdělení, což dokládá mimo jiné například úspěch českých pirátů a SPD a jinde v Evropě hlavně protimigračních stran a Zelených.

Třetí nejsilnější politická frakce je dlouhodobě frakce liberální, dříve známá pod zkratkou ALDE, dnes po sloučení s EDP přejmenována jako Obnova Evropy. Právě ta zastupuje nejvíce eurocentrické pozice usilující o oslabení suverenity jednotlivých národních států. Její zástupci prosazují mimo jiné vznik společné evropské armády či volný transatlantický obchod s USA a Kanadou. Česko v této frakci reprezentuje trochu paradoxně hnutí ANO.

Ačkoli výrazivo předsedy Babiše (který s oblibou hovoří o kampani některých evropských institucí proti své osobě) a některé vnitrostátní politické kroky tomu nenapovídají, jednání jejích zástupců na evropské půdě jako jsou europoslankyně Dita Charanzová či eurokomisařka Věra Jourová však ano. Za zmínku stojí rovněž skutečnost, že český parlament, ve kterém zastává většinu právě hnutí ANO, navzdory všemu poslušně v tichosti prohlasovává jednotlivá nařízení legislativy EU.

Čtvrtou nejsilnější frakci s názvem Identita a demokracie, kterou spojují především protiimigrační a euroskeptické názory, vedou Salviniho italská Liga a francouzské Národní sdružení Marine Le Penové. Tyto dvě dominantní strany tvoří bezmála dvě třetiny poslanců této frakce, jejímž členem je i česká SPD.

Pátou nejsilnější frakci tvoří slepenec Zelených, Pirátů a regionálních hnutí národnostních menšin (ruská menšina v Lotyšsku, Katalánci, Korsičané…). Jelikož Zelení tvoří 52 z jejích 73 europoslanců bývá zpravidla označována pro zjednodušení jako „evropští Zelení“. Skutečnost je však taková, že ji tvoří 3 poměrně nesourodé bloky.

Nechvalně proslula zejména ultraliberálními snahami zajistit práva nejrůznějších národnostních, sexuálních i dalších menšin na úkor většinové populace a tradičních hodnot, stejně jako usnadnit mezinárodní migraci a mnohými komentátory je považována za extrémně levicovou sílu.

Právě tato ideologie a snaha o její násilné prosazení v Evropě je jednotícím prvkem jinak poměrně nesourodých skupin. Právě k této frakci se rozhodli roku 2019 po svém historickém úspěchu přistoupit 3 čeští pirátští europoslanci, čímž následovali příklad německého kolegy, který k frakci Zelených přistoupil už po předchozích volbách roku 2014, čímž na dlouho dobu předznamenal směřování zbylých pirátských stran, včetně české.

Rozpory uvnitř koalic SPOLU a Piráti + STAN

Zajímavý názorový nesoulad se rýsuje uvnitř koalice Pirátů a STAN, jelikož STAN je v europarlamentu členem největší lidovecké frakce. Byť je program lidovců založen na prohlubování evropské integrace a pozvolného zbavování národních států jejich pravomocí a většina jejích členů se pokusila prosadit povinné přerozdělování migrantů na základě kvót, jedná se navzdory tomu o v podstatě pravicovou skupinu stavící se na obranu křesťanských kořenů evropské civilizace proti tak radikálním tendencím jako mají Zelení.