Vrbětické sklady desítky let využívala armáda a hlídali je vojáci, ale jelikož tyto sklady od roku 2006 nebyly ve vlastnictví Armády ČR, armáda je už nehlídala. Dále byly ovšem deklarovány jako vojenské objekty…

Mluvčí ministerstva obrany Medek uvedl, že pronajímatel (tedy VTÚ) může kontrolovat objekty, a zejména jejich technický stav a musí provádět revize, ale za bezpečnostní opatření při nakládání s uloženým zbožím odpovídá výhradně nájemce. Kontrolu vojenského materiálu má na starost policie a báňský úřad, řekl také.

Mluvčí Státní báňské správy však uvedl, že munici a střelivo nedozorují a kontroly ve Vrběticích báňský úřad nedělal. Mluvčí policejního prezidia se také zodpovědnosti zřekla a uvedla, že policie má v této věci působnost vymezenou zákonem o zbraních, a ten nakládání s výbušninami neupravuje…

Zkrátka, muniční sklady měl kontrolovat vždy „ten druhý“. Jak je však možné, že není zcela jasně určeno, kdo se má o kontrolu takovýchto objektů starat? Jak vidíme na děsivém případu Vrbětic, může se stát, že objekt pak bude zcela ponechán svému osudu a kontroly započnou až poté, co dojde k explozi.

Ministerstvo obrany by mělo urychleně zpracovat analýzu legislativy vztahující se ke kontrole muničních vztahů v České republice, a pokud se daná legislativa ukáže jako nedostatečná, měla by vláda v co nejkratší době přijmout taková opatření, aby se vrbětická situace nemohla opakovat. Pokud se legislativa naopak ukáže jako dostatečná, měla by být vyvozena osobní odpovědnost těch, kteří přes svou povinnost sklady nehlídali. Není možné, aby občané ČR byli tímto způsobem ohrožováni na svých životech.