Obvykle útok probíhá ne proti všem, ale proti nějaké skupině. Často proti nějakým hamižným kapitalistům. Kapitalisté ani jiní, než hamižní, být nemohou, že, jak ví každý soudruh. Většina to demokraticky schválí, vždyť se jí to přeci netýká. Takže majitelům zakážeme nějaký způsob nakládání s jejich majetkem, nebo jim přikážeme, jak se svým majetkem mají nakládat, aby to bylo kolektivu ku prospěchu, nebo je alespoň ještě více zdaníme. Další skupina, proti které například útok probíhá, jsou lidé, kteří žijí jinak, než jak žije většina. Jsou divní. Se svým majetkem, se svým tělem a se svým životem nakládají jinak, než jak se to ostatním líbí. Proto je potřeba jejich životy zcela demokraticky zregulovat, aby byla demokratická většina spokojena. Krása ryzí demokracie. Protože jsme dali státu, politikům a byrokratům do rukou obrovskou moc k zasahování do celé ekonomiky i do našich životů, tak se toho náležitě využívá. Bohatí, mocní a vlivní tak lobbují v parlamentu za stanovení takových pravidel podnikání, které nepříjemně zasáhnou jinou skupinu, jejich konkurenci: malé a začínající firmy, živnostníky a jejich podnikání a majetek. Neustále se objevují nová a nová témata, kdy nějaká zájmová skupina dokáže prolobbovat nějaké opatření, které ji zvýhodňuje, nebo které postihuje jinou skupinu. Podá se to přitom tak, aby to ostatní většina schválila. Takto prostřednictvím státu šikanují zaměstnanci zaměstnavatele, zaměstnavatelé zaměstnance, firmy svou konkurenci, zákazníci prodejce, prodejci zákazníky, staří mladé, mladí staré, chytří blbé, blbí chytré, bohatí chudé, chudí bohaté, no určitě si vzpomenete na něco, co se vás konkrétně nepříjemně dotklo, třeba poplatky za obnovitelné zdroje energie, energetické štítky budov a bytů, výši DPH a spotřební daně, státem stanovené poplatky exekutorům, daň z vlastnictví televizního a rozhlasového přijímače a dotování státní televize a rozhlasu, státní dotace hromady subjektů, kterým byste své peníze dobrovolně nedali, nebo třeba daň z dividend, kdy jste si za své zdaněné peníze koupili akcie firmy, která svůj zdaněný zisk vyplácí na dividendách.

Stačilo by si připomenout, že demokracie by měla respektovat přirozená lidská práva, právo na život, svobodu a majetek. Jinak se z toho stává diktatura většiny a totalita, zasahování státu do všeho. Pokud chceme chránit přirozená lidská práva, potom maximum rozhodování by mělo být rozhodování jednotlivců a minimum rozhodování by mělo být rozhodování většinové, kolektivní, demokratické.

"Každého člověka jmění se musí hájiti, a kdo se cizího jmění dotýká, kdo do cizího jmění sahá, jest komunista! Jen majitel sám právo má se svým jměním dle své vůle nakládati a každé míchání se do toho odjinud jest komunismus!" – Karel Havlíček Borovský