Děkuji za slovo. Reagoval bych na to následovně. Ministerstvo financí každý měsíc aktualizuje přehled schválené pomoci, pomoci, která již byla poskytnuta. Využívá přitom stejnou strukturu, kterou k tomu vykazování aktuálně aplikují ostatní země a odborná pracoviště. Jedná se o členění do třech základních kategorií, a to je přímá podpora, odklad daní a odvodů a záruční schémata.

Díky tomu je možné vládou schválenou pomoc jednoduše srovnat s ostatními zeměmi. I toto srovnání jasně ukazuje, že Česká republika patří mezi země, která na podporu své ekonomiky uvolňuje v poměru k HDP nejen ve srovnání se zeměmi EU rozhodně nejvíce. A mám tady na to i graf.

Co se týče přijatých opatření, ta již dosáhla celkem 1429,7 mld. korun, z toho přímá pomoc 528 mld. Poskytnutá pomoc k 28. únoru 2021 dosáhla 328,7 mld., z toho přímá pomoc 221 mld. korun. Postupně se rozdíl mezi čísly schválené a poskytnuté pomoci snižuje. To je zcela logické, protože jednotlivá opatření nabíhají postupně, jsou čerpána průběžně, například po měsících. Ošetřovné se vyplácí po měsíci a není překvapivé, že jeho příjemce nedostane celý balík dejme tomu na půl roku dopředu. Stejně tak u liberačního balíčku v oblasti daní, který umožňuje poplatníkům pozdější úhradu daně, je přeci zřejmé, že bude narůstat v čase podle toho, jak si občané a firmy o tuto možnou budou či nebudou žádat. Dokonce i kompenzační bonus, který i podle vyjádření opozičních politiků funguje pružně, je vyplácen postupně tak, jak si o to a o něj živnostníci žádají.

Naproti tomu celková kvantifikace dopadů zahrnuje kompletní dopady, které jsou rozloženy do delšího časového období.

Žádný rozpor mezi plány a skutečností tím nevzniká. Rozdíl mezi oběma čísly se potom postupně snižuje. Je zcela logické, že dokud běží poměrně masivní přímá pomoc v programech přímé pomoci, tak podnikatelé nejdřív čerpají je. Záruční úvěrová schémata tu zůstávají jako určitá záchranná síť v okamžiku, kdy přímé programy skončí a podnikatelé budou chtít úvěr se státní zárukou využít třeba k investičním účelům. Připomínám, že to čerpání záručních schémat v současnosti odpovídá čerpání třeba v Německu.

Co se týče dalších výhledů v této pomoci, platí záměr Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financí na změnu Covid pomoci pro firmy a osoby samostatně výdělečně činné. Mimo jiné se zvýšil kompenzační bonus, na který nově dosáhnou všichni, kterým klesly tržby o 50 % a více. Prodlouží se program Antivirus, zavede se příspěvek 370 korun pro lidi v karanténě a všechny specializované Covid dotační programy se sloučí do jednoho. Nový systém přinese nejen rychlejší pomoc těm, kteří ji skutečně potřebují, ale hlavně více peněz pro poškozené živnostníky a podnikatele.

Konkrétní programy na podporu podnikatelského prostředí, které jsou realizovány, jsou. Kompenzační bonus od Ministerstva financí je 1 000 korun na den. Covid - Gastro-uzavřené provozovny, Covid - Nájemné - to je všechno Ministerstvo průmyslu, program Ošetřovné pro OSVČ - 400 korun den, také MPO, program Záruka Covid III - MPO, Covid - Kultura - také Ministerstvo průmyslu a kultury, program Covid - Ubytování 2 - MMR, Antivirus byl prodloužen do konce dubna - MPSV, Covid - Sport III Lyžařská střediska - Národní agentura sportu, MPO, Agro Covid - Potravinářství - Ministerstvo zemědělství.

Takže já myslím, že ty programy fungují, jsou průběžně upravovány a teď bude uplatňován parametr poklesu tržeb. To znamená srovnání rozhodných období rok 2019 a 2020 a to s cílem zasáhnout širší okruh podnikatelů, kteří byli zasaženi omezeními v důsledku pandemie Covid-19. (Předsedající upozorňuje na čas.)