Pietní setkání začalo v neděli 8. května na vojenském hřbitově v Ruprechticích. Památku všech, kteří ve válce položili svůj život za mír a svobodu, přišlo minutou ticha a kladením věnců uctít vedení města v čele s primátorem Tiborem Batthyánym, místopředseda Senátu PČR Přemysl Sobotka, hejtman Libereckého kraje Martin Půta a další zástupci Libereckého kraje, Parlamentu ČR, 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany, Krajského velitelství policie ČR, Krajského vojenského velitelství Liberec a členové mnoha dalších spolků, sdružení a odbojových organizací včetně několika pamětníků a veteránů.

Účastníci pietního setkání se poté přesunuli k Památníku bojovníkům a obětem za svobodu vlasti na Štefánikově náměstí, kde se slova ujal primátor Tibor Batthyány. „Těch 71 let, které uplynuly od konce druhé světové války, mimo jiné znamená, že generace po nás se již nebudou moci setkat s přímými svědky a pamětníky. O to větší význam budou mít postupem času tyhle vzpomínkové dny. Proto jsem nesmírně rád, že našim potomkům můžeme odkázat další pietní symbol. Bude jím dceřiná Lidická hrušeň, tedy přímý potomek dnes již památného stromu, který v roce 1942 jako jediný ovocný strom přežil nacistické vyhlazení Lidic. Věřím, že všichni, kteří se kdy u dceřiné Lidické hrušně na Štefánikově náměstí zastaví, si alespoň krátce připomenou památku obětí lidického masakru a zároveň památku všech bojovníků a obětí druhé světové války. A že si také uvědomí poselství naděje, které v sobě tenhle strom nese,“ uvedl primátor Tibor Batthyány, který za štěp Lidické hrušně poděkoval přítomnému předsedovi Občanského spolku Lidice a otci projektu Posel naděje Antonínu Nešporovi.

Další dění už se odehrálo na novém pietním místě, kde herečka Divadla F. X. Šaldy Markéta Tallerová přednesla legendu o Lidické hrušni, spojenou s poselstvím současného vedení města dalším generacím. Těsně před samotným sázením pak primátor Tibor Batthyány uložil do země tubus obsahující text poselství, aktuální vydání Libereckého zpravodaje, seznam zastupitelů a současné mince. Na slavnostním sázení dceřiné Lidické hrušně se symbolicky podílel také přímý svědek událostí v Lidicích, pan Václav Hanf, který přijel do Liberce na pozvání primátora Tibora Batthyányho. V době vpádu nacistů do obce bylo Václavu Hanfovi pouhých 8 let. Dnes jednaosmdesátiletý pamětník, žijící ve Velkých Hamrech, má ale tehdejší události v živé paměti.

Liberec již 14. místem, kde dceřiná Lidická hrušeň poroste

„Poté, co nás nacisté odtrhli od rodičů, nás nakonec odvezli do polské Lodže. Přes osmdesát dětí. Já a moje dvě starší sestry jsme byli jedněmi z hrstky dětí, které vybrali na německou převýchovu. Ostatní děti poslali na smrt do vyhlazovacího tábora. V německé rodině jsem ale byl jen krátce, protože mě měli za zlobivého a poslali do výcvikového tábora Hitlerjugend,“ líčí Václav Hanf. Po skončení války putoval spolu s dalšími do shromažďovacího lágru v Rakousku, kde jej 23. prosince 1945 objevila Josefina Napravilová. Válku přežily i obě sestry Václava Hanfa, ale sourozenci už pak pohromadě nevyrůstali.

Podle Antonína Nešpora je Liberec již 14. místem, kde dceřiná Lidická hrušeň poroste. „V letošním roce bychom jich měli z připravených roubů vysadit celkem šest. Ta liberecká je první. Štěpy Lidické hrušně připravujeme pro ty, kteří o ně projeví zájem. Každý rok to ale záleží na tom, kolik roubů se ujme. Někteří zájemci si proto musejí čekat na další rok,“ vysvětlil Antonín Nešpor. Což byl i případ Liberce. Vedení města totiž mělo o Lidickou hrušeň zájem již loni, jenže štěp tehdy nebyl k dispozici.

Pietní setkání doprovázel svými vystoupeními Komorní sbor Severáčku pod vedením Sylvie Pálkové. Děti z liberecké Základní umělecké školy pak vzpomínkový akt zakončili státní hymnou.