„Rád bych zdůraznil, že rozšířením VTP není ohrožen Porubský les, ani zelený charakter lokality. Naopak počet stromů bude po dokončení projektu vyšší. Zeleň bude vykácena pouze v místě, kudy povede přístupová komunikace, a to v rozsahu cca 150 stromů. Tyto stromy však budou nahrazeny minimálně v dvojnásobném počtu,“ uvedl primátor Ostravy Tomáš Macura.

Jelikož rozšíření VTP je plánováno v souladu se zeleným trendy, také v samotném areálu se počítá s výsadbou zeleně, parkoviště vzniknou v podzemí. Jednotlivé budovy pak budou výškově omezeny a budou navrženy citlivě k okolní krajině. V projektu je také omezena plocha zástavby, aby nemohly vyrůst rozsáhlé bloky budov.

„V žádném případě nehodláme narušit rekreační ráz dané lokality, naopak chceme možnosti pro volnočasové vyžití rozšířit. Proto plánujeme postavit cyklostezky, běžecký okruh či opravit altány a vybudovat dětská hřiště,“ jmenoval primátor některé ze zamýšlených kroků.

Na projektu rozšíření VTP se systematicky pracuje od roku 2008 a vedení města za tímto účelem nechalo prověřit všechny možné lokality, v nichž by projekt mohl vzniknout. Ukázalo se, že žádný jiný pozemek kromě polí v blízkosti VŠB-TU nesplňuje požadovaná kritéria, kterými jsou dostatečná velikost plochy, vyjasněné majetkové vztahy a blízkost univerzitního kampusu. „Pozemky podél Opavské ulice nevyhovují co do potřebné rozlohy. Na první pohled rozlehlá plocha je pro výstavbu využitelná pouze z jedné její viditelné poloviny, protože jižní část je rezervována pro plánovanou výstavbu přeložky ulice Krásnopolské a severovýchodní část území je zásadním způsobem omezena vedením významné technické infrastruktury, včetně hlavního přivaděče pitné vody pro Ostravu. Použitelná část tedy představuje cca jednu pětinu plánované kapacity VTP,“ vysvětlil primátor T. Macura.

Další uvažovanou lokalitou byla například porubská vozovna, v současné době ovšem neexistuje místo, kam by ji šlo přesunout. Dostatečně velká není ani plocha u Globusu vedle benzinové pumpy či brownfieldy na území Ostravy.

„Žádná z uvedených lokalit navíc neleží v docházkové vzdálenosti od VŠB-TU, což je důležité. Zahraniční zkušenosti ukazují, že vědecko-technologické parky fungují efektivně tehdy, když se nacházejí v blízkosti univerzit, jelikož to usnadňuje spolupráci mezi akademickými pracovníky a firmami, které v parku působí,“ řekl primátor a dodal: „Dostali jsme se do situace, kdy stojíme před rozhodnutím, zda VTP vznikne na volných pozemcích v blízkosti VŠB-TU, nebo projekt zcela zastavíme a Ostrava přijde o významnou příležitost pro svůj budoucí rozvoj. VTP totiž znamená vznik až dvou tisíc pracovních míst v oblasti vědy, výzkumu a inovací, a to v oborech s vyšší přidanou hodnotou, založených na moderních technologiích, tedy v odvětvích šetrných k životnímu prostředí, což průmyslem poznamenaná Ostrava velice potřebuje. V těchto odvětvích navíc funguje silný multiplikační efekt, kdy jedno takto vytvořené nové pracovní místo může podpořit vznik několika dalších pracovních míst v navazujících oborech.“

Veřejná diskuze splnila svůj účel a cíl. A tím bylo otevřeně a pravdivě seznámit veřejnost se záměrem města a poukázat na nepravdy, které kolem tohoto záměru kolují. Jednalo se o první podobnou diskuzi za několik posledních let.

„Jsme si vědomi toho, že se nepodařilo všechny přítomné v sále přesvědčit, to jsme ale i s ohledem na citlivost tématu nepředpokládali,“ dodal ostravský primátor T. Macura.