Vědělo se o něm, že je to muž „siloviků“, tedy armádních a bezpečnostních struktur, a že díky vojenské službě v NDR umí německy. Měl spořádanou rodinu, se svou ženou Ludmilou se zúčastňoval všech oficiálních akcí a dával najevo úctu k pravoslavné tradici.

Pro charakteristiku Putina uvedu dva příklady. První: když na jedné slavnostní večeři bývalý premiér Primakov vyzval všechny přítomné, aby povstali ti, kteří se cítí být čekisty, Putin si stoupnul také (ČEKA - sovětská bezpečnostní služba. Její zakladatel Dzerdžinskij tvrdil, že čekista má čisté ruce a horoucí srdce).  Druhý: Putin označil rozpad Sovětského svazu za jednu z největších geopolitických tragédií dvacátého století. Na Západě mu sice tento výrok dodnes vyčítají, ale nezapomínejme, že v ozbrojených konfliktech, které vypukly po rozpadu SSSR, zahynulo 750 000 lidí. Putin ale nemůže být podezříván z toho, že by chtěl Sovětský svaz obnovit: vyjádřil se dokonce, že ten, kdo by jeho rozpadu nelitoval, nemá srdce, ale ten, kdo by ho nyní chtěl obnovit, nemá rozum.

Když Putin nastoupil do úřadu, vyšla kniha jeho rozhovorů Ot pěrvogo lica (Od první osoby). Upřímně, po jejím přečtení jsem měl pochybnosti o Putinově intelektuální kapacitě. Ale brzo se ukázalo, že jsem se mýlil. Putin se nejdříve tvrdě vypořádal s čečenskou vzpourou. Na jedné straně se okázale přátelil s kazaňským muftím, na druhé straně tvrdě zatočil s islamisty. Kdo ví, třeba to byl varovný prst pro všechny, kteří by chtěli narušit územní integritu Ruské federace (plánovaná čečenská republika Ičkeria měla sahat od Kaspického moře k Černému moři). Při střetech s teroristy se Putin nikdy nebál vzít na sebe osobní odpovědnost. Spolehl se na armádu a na bezpečnostní struktury (sedm základních správních oblastí země odpovídalo sedmi základním vojenským okruhům).  Skoncoval s tříštěním země, kdy se kdejaký papalášek řídil Jelcinovou výzvou „proglotitě stoľko suverenitěta, skoľko vy chotite“ - spolkněte tolik suverenity, kolik chcete. Každý oligarcha si dělal, co chtěl. Někteří, třeba Chodorkovskij, se už cítili povoláni k tomu, aby vládli Rusku jako celku. Ale všichni se přepočítali: Putin byl ve věci jednoty Ruska a moci nesmlouvavý a Chodorkovskij skončil za mřížemi.