Jeden vzdělaný muž kdysi napsal: řekni mi, co si myslíš o Husovi a já ti řeknu, kdo jsi. Na Radomíra Malého prozrazují jeho výlevy na Husovu adresu hodně, dokonce až příliš. Stejně jako jeho obhajoba inkvizice.

Ano, Hus byl synem své doby, ale v mnohém ji překračoval a přesahoval. Jeho představou byl jakýsi spravedlivý feudalismus, kdy šlechta, duchovní i poddaní plní své povinnosti vůči celé společnosti a jsou si navzájem užiteční.

Ve své teorii poslušnosti staví na tom, že každý příkaz vrchnosti musí být v souladu se zákonem Kristovým a s rozumem (zejména u věcí, kde není stanovisko Písma, v tzv. in neutris, v nerozhodných věcech). Příkaz má být užitečný pro toho, kdo je objektem příkazu. Kdyby například otec rodiny tím, že přednostně zaplatí církevní dávky, ohrozil výživu svých dětí, nemá poslechnout. Je- li příkaz proti zákonu Kristovu, proti rozumu, je pravou poslušností neposlušnost.

Už chápete, pane Malý, proč tehdejší vlivný prelát Dětřich z Niemu uvedl, že Husův spis De ecclesia je církvi nebezpečnější než Korán? A opravdu si myslíte, že komunisté Husa špatně pochopili? Zkuste se zamyslet, co by se stalo, kdyby čeští občané začali přemýšlet o tom, zda zákony, normy a povinnosti, které se jim nyní ukládají, jsou v souladu s vyššími normami Písma, rozumu, a zda jim jsou užitečné? A kdyby si řekli, že pravou poslušností je neposlušnost? Vždyť tolik věcí, které dnes občanům (ne poddaným!!) ukládá stát, je vysloveně proti nim!

Jistě, Malý má pravdu v tom, že Hus se necítil být majetníkem věčné pravdy. Hus si myslil, ne že on má pravdu, ale že Pravda má jeho. Pravda pro něj byla nejen produktem lidského poznání, ale Ježíš Kristus sám.

Hodně lidí, vedených náladou doby, odsunuje Husa do pozadí. Mezi nimi jsou dokonce i stárnoucí renomovaní historici.

Je třeba vrátit Husa a husitství do veřejné debaty. Superkulaté výročí příštího roku je významným podnětem. Dokončuji knihu Čechy myslící, na níž jsem pracoval řadu let. V ní bude Mistr Jan klíčovou osobností.

Autorem výroku Řekni mi, co si myslíš o Husovi a já ti řeknu, kdo jsi, byl profesor Zdeněk Nejedlý.