Stalo se tak v rámci projednávání Senátem vráceného vládního návrhu novely zákona o RUD, jehož cílem bylo vrátit podíl krajů na výběru z DPH na úroveň před zavedením druhého důchodového pilíře, který vláda nyní opět zrušila.

V souvislosti se zavedením druhého pilíře důchodové reformy bývalá Nečasova vláda zkrátila příjmy krajů, ale také obcí z výnosu z daně z přidané hodnoty. Získané prostředky měly být použity právě na realizaci důchodové reformy, kterou ale současná vláda zrušením tzv. druhého důchodového pilíře zastavila. V důsledku toho se samosprávy, a zejména kraje, začaly oprávněně dožadovat, aby jim byl podíl na DPH opět navýšen. Vláda podlehla tlaku krajů a rozhodla se jim tento podíl vrátit na původní úroveň. Nebylo však jejím záměrem učinit ten samý krok také ve vztahu k obcím.

Návrh zákona v této podobě doputoval až do Senátu, a to i přes značný odpor části poslanců, kteří navrhovali, aby došlo k nápravě také u obcí. Tento návrh ovšem nebyl schválen, a proto se o nápravu mohl pokusit již jen Senát, kde tlak na rovný přístup státu ke krajům i k obcím byl díky početnému zastoupení komunálních politiků snad ještě silnější. Ministru financí Babišovi proto nezbývalo než provést alespoň nějaký ústupek, a proto podpořil pozměňovací návrh, o kterém následně právě v tomto týdnu rozhodovala znovu Sněmovna a který schválila.

Nutno podotknout, že ačkoliv šlo v případě tohoto pozměňovacího návrhu, který připravil senátor Radko Martínek ve spolupráci s ministerstvem financí, o upřímnou snahu nalézt alespoň nějaké kompromisní řešení, nelze toto řešení považovat za skutečně spravedlivé a jde spíše o řešení á la „chytrá Horákyně“. Ačkoliv se totiž obce nakonec v příjmech z DPH také vrátí na původní úroveň, budou naopak kráceny tím, že jim bude zrušen 30% podíl na výběru z daní fyzických osob podnikajících na jejich území. Jiným slovy, podle rychlé prognózy sice dostanou od státu cca 2 mld. Kč navíc, ale na druhé straně cca 1 mld. Kč naopak ztratí.

Celá tato smutná anabáze vypovídá mnohé zejména o třech aspektech vládnutí současné koalice a politice ministra financí Babiše, kterými jsou amatérismus, nekoncepčnost a macešský přístup k našim obcím a městům. Za amatérské považuji zejména to, že vláda předkládá zákon, za jehož podobou si jednoduše nemůže stát až do jeho finálního schválení, dobře to ví a na poslední chvíli, v samém závěru legislativního procesu předloží prostřednictvím senátorů návrh, který jej zásadním způsobem mění. Je jistě principiálně chvályhodné, když někdo uzná chybu a rozhodne se ji napravit. Nicméně to není tento případ, neboť výslednou podobu zákona o RUD v žádném případě nelze považovat za uspokojivou a spravedlivou. Navíc se bohužel tato praxe stává již zcela běžnou a v Senátu jsme již téměř na každé schůzi svědky toho, že vláda chce prostřednictvím senátorů neustále něco napravovat. Stačí vzpomenout například nedávnou novelu zákona o cestovním ruchu, která by ve verzi, v jaké byla schválena původně Poslaneckou sněmovnou, tento sektor zcela paralyzovala, čemuž bylo zabráněno pozměňovacími návrhy přijatými Senátem. Opravdu lze tuto praxi považovat za profesionální přístup? Já se domnívám, že nikoliv.

Za naprostou nekoncepčnost pak považuji to, že vláda na jedné straně předloží návrh novely zákona o RUD, který přináší úpravu podílu samospráv na výnosu z DPH, abychom se na straně druhé následně z úst ministra financí dozvěděli, že se k rozpočtovému určení vláda ještě vrátí v příštím roce. Je pro mě naprosto nepochopitelné, proč tedy provádíme dílčí úpravy, když chce vláda přijít ještě s dalšími změnami hned záhy. Stalo se již bohužel smutnou realitou, že máme zákony, které procházejí permanentní novelizací, že jsou jejich změny překotné a že kroku A předcházejí velmi často kroky B a další. Lze se ale s takovou realitou smířit? Je opravdu takový přístup v duchu hesla „řídit stát jako firmu“, které jsme mohli číst na předvolebních billboardech a které vzbudilo u statisíců voličů naději na změnu? Podle mého názoru tomu tak v žádném případě není a jednoznačně platí, že firma, která by postupovala tímto způsobem, bez vize a bez koncepce, by dříve či později zkrachovala.

I kdybych přivřel obě oči, byl k vládě shovívavý a odpustil jí její neschopnost předkládat zákony bez zásadních chyb bez stanovení základní strategie, s čím se rozhodně nemohu smířit je to, že v případě této novely se opět dopouští další křivdy ve vztahu k obcím. Jistě nelze vyčítat krajským samosprávám, že se začaly po zrušení důchodové reformy dožadovat vrácení podílu na DPH na původní úroveň. Stále mi ale chybí relevantní zdůvodnění toho, proč se vláda rozhodla provést ústupek pouze právě ve vztahu ke krajům a ve svém původním záměru chtěla města a obce ponechat zcela bez této kompenzace. Nemám pro to jiné vysvětlení, než blížící se krajské volby, které jsou zejména pro premiéra a ministry za sociální demokracii silnou motivací k tomu, aby jejich spolustraníci ve vedení krajů měli dostatek prostředků na rozdávání předvolebních dárečků.

Signál, který vláda tímto krokem ale vyslala obcím, je jednoznačný a říká, že jsou pro ni nechtěným dítětem. A bohužel na tomto tvrzení nic nemění ani výsledná podoba zákona, která byla v tomto týdnu schválena. Potvrzují jej pak také slova ministra financí Babiše, který v minulosti opakovaně tvrdil, že pro něj osobně je nejdůležitější, aby jeho hnutí bylo úspěšné v parlamentních volbách, a volby do komunálních zastupitelstev označoval za méně podstatné. Třešničkou na dortu jsou pak jeho výroky z projednávání novely zákona o RUD, kdy de facto řekl, že obce narovnání podílu z DPH nepotřebují, neboť dobře hospodaří, mají naspořeno a více peněz jim tedy není nutné dávat. Jako by tím říkal, že dobré hospodaření by mělo být po zásluze potrestáno.

Novela zákona o RUD je zkrátka dalším v řadě přešlapů současné vlády. Bohužel však přešlapem velmi zásadním, který vráží klín mezi kraje a obce a který je ve vztahu k obcím jednoznačně diskriminační. Je pro mě zcela nepřijatelné, aby obce a města, které mají nespornou zásluhu na rozvoji, kterým naše země za posledních 25 let prošla, byly považovány za něco méněcenného. Jsem přesvědčen o tom, že starosta byl, je a bude vždy lepším hospodářem, než stát. Daleko lépe než kdejaký ministerský úředník vidí, kde je třeba investovat, jak zlepšit prostředí pro své občany, jak pomoci lokálnímu trhu práce, jak podpořit místní podnikatele a živnostníky, jak zajistit, aby se právě jeho obec stala prostě lepším místem pro život. A právě proto jsem přesvědčen, že stát by měl obcím dát to, na co mají nárok, měl by je maximálně podporovat a vytvářet pro jejich úsilí co nejlepší podmínky. Skutečnost, že vláda postupuje zcela opačným způsobem nelze považovat za nic jiného, než za podraz.

Poznámka redakce: 75% podíl ve společnosti OUR MEDIA a.s. vlastní společnost SYNOT INVEST LIMITED podnikatele a senátora Iva Valenty