Lukáš Jelínek zvolil chytlavý titulek: „Zasáhne do hry KSČM, nebo ODS?“ V dnešním Právu pod ním fantazíruje: „Když místopředseda KSČM Josef Skála začal vyjmenovávat podmínky, za kterých by jeho partaj na nějakou formu spolupráce Babišovi kývla, předseda Vojtěch Filip ho okřikl. Komunisté se totiž ocitli na tenkém ledě. Předvoj dělnické třídy přece nemůže bez mrknutí oka vlézt do chomoutu s miliardářem. No jo, ale když on tak pěkně – podobně jako komunisté – umí lidem slibovat modré z nebe…“

Tentokrát Jelínek pálí pánubohu do oken. Není pravda, že mne „Vojtěch Filip okřikl“. Není pravda, že jsem „vyjmenovával podmínky“, za kterých bychom „lezli do chomoutu s miliardářem“. Novináři to sice zkoušejí i na mne. Mé stanovisko je jasné i snadno dohledatelné: Šancí a prioritou KSČM – říkám bez okolků všem – je znásobit náš opoziční potenciál. Ne s ambicí síly, již by ostatní „museli poslouchat“, ale rovnoprávného partnera jiných stran, hnutí a iniciativ, ať jsou klidně i nepoměrně menší – a také kriticky angažovaných osobností. Kapitalismus degeneruje. Topí se ve změti pastí, s nimiž si neví rady. Že jsou systémové povahy, už neuniká ani spoustě těch, kdo to mívali za svatokrádež. Tím šíř se musí rozkročit i systémová opozice. Tohle z mých úst zní – tam je to stále rarita – i z televizních obrazovek.

Stejně jako to, že i u nás může nastat situace, kdy budeme stát před rozhodnutím, zda do hry nevystoupit i kroky, pro něž tu dosud nebyly podmínky. Zvlášť pokud by hrozil třeba „holport“ všech, kdo naši zemi vydali cizímu mamonu, okradli o desetitisíce miliard, zdecimovali její ekonomickou strukturu, do kolen „omezené suverenity“ srazili i politicky – a teď by to chtěli zamést pod koberec a „dokrást“ nás nadoraz. Nebude pak namístě uvážit, zda tomu nečelit i tolerancí menšího zla? Ne účastí ve vládě, podřízené agresívní mánii NATO a vyděračství EU – ale písemnou dohodou, jíž se vláda zaváže aspoň k „moratoriu“ na vše, co zemi i celé Evropě škodí nejvíc? Mé úvahy jsou o koncepci, a ne „osobách a obsazení“. „Přeslechne“ to, jen kdo tím „cosi sleduje“. Svatozář etablovaných partají hasne. Politickou mapu to mění z gruntu. Promýšlet včas, co z toho plyne, je pravým opakem námluv, které v tom hledají média, co nám nepřejí. Cílem je posílit suverenitu a vliv celé racionální, civilizované opozice. „Holporty“, v nichž jde o prachy a posty, ať se znemožní jiní. 

„Slibovat modré z nebe“? O tom jsou dostihy našich konkurentů. Tváří v tvář rozčarování, které mají na svědomí, je to groteskní tanec mezi vejci. Živit víru v zázraky, dosažitelné už za dnešních poměrů, je to poslední, co se dá připsat právě mně.

Josef SKÁLA
místopředseda ÚV KSČM