O tom, že dluhy se mají platit, není sporu. Oprávněný požadavek věřitelů se ale nikdy nesmí změnit v bezpráví vůči dlužníkům. Situace, kdy jsou v zájmu vymáhání často bagatelních dlužných částek pošlapávána základní lidská práva, je v rozporu s principy demokratického státu. Nemluvě už vůbec o vyložených exekutorských pochybeních, kdy dochází k šikanování (a v podstatě okrádání) zcela nevinných lidí.
Patřím ke skupině senátorů, která předkládá novelu zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti. Pokud náš návrh úspěšně projde celým legislativním procesem, změní se několik zásadních věcí.
Stávající verze exekučního řádu je klasickou ukázkou toho, že trh nefunguje zdaleka vždy ideálně. Soudní exekutor je podle zákona úřední osobou, kterou exekuční činností pověřil stát. Při výkonu státní moci je obvyklé, že orgány nebo osoby, které tuto moc vykonávají, jsou určeny pravidly o místní příslušnosti. Toto uspořádání přímo vychází z Listiny základních práv a svobod a je plně respektováno, i pokud jde o určení soudu, který je v dané exekuční věci místně příslušný. O to paradoxnější je stav, kdy se na výkon exekutora žádná pravidla místní příslušnosti nevztahují.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Milan Štěch