Tento plán byl představen pod názvem "sítě nové generace" - New generation access (NGA). Vysoká rychlost (tzv. šířka pásma) připojení pro všechny zní jistě lákavě, je ale potřeba si uvědomit, že měřitelných parametrů internetové přípojky je daleko více: svojí roli hraje agregace, symetričnost přípojky (dosahovaná rychlost odesílání dat) a v neposlední řadě stále častěji zmiňovaná "síťová neutralita" (zamezení uživatelem nevyžádaného blokování spojení a uměle neomezovaná kvalita spojení do všech destinací). Důležitým faktorem pro koncového uživatele je i cena připojení. Začíná být zjevné, že plánovaných 14 miliard Kč dokáže napáchat velké škody, pokud budou použity nevhodným způsobem.

Česká republika má v evropském měřítku zásadní unikát. Přes 40% trhu ovládají menší lokální poskytovatelé Internetu, zjednodušeně známí i jako WiFi poskytovatelé. Velcí hráči v čele s O2 historicky nedokázali nabídnout smysluplnou a konkurenceschopnou nabídku, čímž nepřímo zapříčinili vznik desítek až stovek regionálních poskytovatelů. Tito poskytovatelé fungují často již více než 10 let, technologicky vyrostli a dnes nabízejí svým zákazníkům v průměru jedno z nejrychlejších připojení v celé Evropě i v rámci EU (konkrétně 4. nejrychlejší v zemích EU - zdroj: nezávislé měření rychlosti poskytovatelem obsahu Akamai). Bohužel, Evropská komise tento stav nedokáže reflektovat a proto schválila pro ČR výjimku (vylobovanou ze strany ČR), na základě které u nás bude oprávněn tuto dotaci přijmout jen jeden národní operátor.

Snahy o dehonestaci a likvidaci regionálních poskytovatelů na sebe nenechaly dlouho čekat. V aktuálním dokumentu MPO jsou WiFi poskytovatelé označeni jako technologicky nedostateční, nespolehliví a jen jako dočasné řešení. Dokument záludně využívá i historické, nepřesné, zavádějící a bohužel i všeobecně vžité označování těchto poskytovatelů jako tzv. "WiFi sítě", ačkoliv tyto technologie  řada operátorů využívá už jen v okrajových částech sítě. Dokument už neuvádí, že právě regionální poskytovatelé jsou největšími uživateli profesionálních rádiových technologií v licencovaných i nelicencovaných pásmech a současně i nejčastějšími investory optických sítí ve městech.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) popisuje současnou situaci telekomunikačního trhu takto: "Vzhledem k požadavkům zákazníků na rychlejší připojení k Internetu a nečinnosti velkých operátorů v této oblasti došlo v ČR k unikátnímu jevu - budování značného počtu sítí založených na technologii WiFi. Unikátnost spočívá i v tom, že tyto sítě nebyly budovány velkými hráči na poli elektronických komunikací, ale různými neziskovými organizacemi, tvořenými často komunitami nadšenců. Takováto řešení sice umožnila mnoha zákazníkům připojení k Internetu, nicméně je to nouzové řešení spojené se zásadními omezeními jednak technologickými, jednak danými skutečnostmi, že ve většině případů jsou používána nelicencovaná pásma."

Tento text právem nadzdvihl ze židle nejednoho poskytovatele. Právě díky možnosti volného růstu dnes i malí poskytovatelé se stovkami zákazníků začínají nabízet rychlosti připojení překračující plánované parametry NGA sítí. "Komunity nadšenců" jsou dnes v řadě případů metropolitními operátory s desítkami tisíci uživatelů, jejichž průměrná rychlost přípojky se blíží ke 100 Mbps. Po organizační stránce jde jak o různá občanská sdružení, spolky či jiné neziskové právní formy, tak i o regulérně podnikající firmy. Všichni poskytovatelé vytvářejí v regionech pracovní místa s vysokými požadavky na kvalifikaci v oboru informačních technologií. Uživatelé kladou obrovský tlak na spolehlivost, protože v případě neřešených problémů mají možnost obrátit se na jiného operátora. Tito operátoři většinou dospěli k tomu, že při zpřístupnování Internetu nejširšímu okruhu zájemců je důležitá tzv. "technologická neutralita" - regionální poskytovatel zná situaci nejlépe a sám se umí rozhodnout, jaké konkrétní technologické řešení je v dané lokalitě nejvhodnější - jestli je to pokládka optického vlákna nebo třeba úzce směrový vyhrazený vysokofrekvenční mikrovlnný spoj. Dotovat pouze jedinou technologii a jediného operátora je za hranou zdravé konkurenční soutěže.

Co se týče zmínky o používání bezlicenčních pásem, tak to je vzhledem k značným limitům vyzářeného výkonu možné pouze na kratší vzdálenosti. Je to přesně to, na co jsou tato pásma určena, a jde mimochodem o krásný případ toho, jak ekonomika optimálně využívá tzv. "common pool resource". Většímu využití licencovaných frekvencí pro překonání poslední míle brání mj. i to, že v ČR nejsou na rozdíl od řady jiných zemí EU zatím běžné regionální aukce frekvencí (s výjimkou frekvencí pro směrové spoje) a pro celoplošné licence nemají regionální operátoři využití. Co se týče zmínky o "nouzovém řešení", tak k té by bylo vhodné dodat, že všechny dnes nově nasazované technologie již počítají s rychlostmi výrazně vyššími než na začátku uváděných 30 Mbps. Minimálně pro část uživatelů je rozhodujícím faktorem při volbě způsobu připojení k Internetu cena - a tyto uživatele je problematické nějakou vyhláškou nutit objednat si vyšší rychlost připojení - někteří třeba zatím ani nemají prostředky pro nákup výkonnějšího hardware do své domácnosti, který by vyšší rychlost dokázal využít.

Jednou z možností, jak dotaci využít transparentněji, by bylo poskytnout jí městům a obcím, které by mohly budovat vlastní sítě, které by pak za rovných podmínek zpřístupnili (pronajali) všem zájemcům o poskytování telekomunikačních služeb koncovým uživatelům. I takové řešení by s sebou neslo určitá rizika a bylo by žádoucí o něm vést důkladnou veřejnou debatu - minimálně by tak ale za veřejné prostředky nevznikla celonárodní monopolní síť, vlastněná soukromým subjektem. Další možností by bylo jednoznačně a transparentně formulovat kritéria pro přidělení dotace a nastavit stejně podmínky pro všechny subjekty působící na trhu.