Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte mi, abych vám navrhl do programu této schůze pevně zařadit dlouhodobě neprojednané body o činnosti a hospodaření České televize za roky 2018 a 2019. Jedná se tedy o čtyři sněmovní tisky. Sami už musíte registrovat, že předmětné výroční zprávy, přestože se pravidelně objevují v programech našich schůzí, jsou námi naprosto opomíjeny. A já se ptám proč? Že by nebylo jejich schvalování již takovou rutinní formalitou, jako bylo ještě před několika lety? Již jednou jsem se snažil tyto zprávy zařadit takzvaně napevno. Ostatně obdobně se o to pokusil na jiné schůzi i kolega Dolínek ze sociální demokracie, ale sněmovní většina byla bohužel vždy opačného názoru.

Dámy a pánové, situace ve veřejnoprávní České televize je již dlouhodobě neutěšená a nespokojenost stále narůstá. Poměrně významná část společnosti, tedy samotní koncesionáři, se již odmítá smiřovat s neprůhledným hospodařením, se sedmimiliardovým rozpočtem, množícími se podezřeními z nehospodárnosti a klientelismu, s mediálně propíranými střety zájmů některých klíčových manažerů nebo i s informacemi ze zpravodajství a publicistiky, které často ani náznakem nedisponují standardy kladenými zákonem o České televizi na nejvýznamnější veřejnoprávní médium v zemi.

Dle mého názoru také účelové neposkytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů ve zpravodajských a publicistických pořadech vedoucích k účelové manipulaci s veřejným míněním, a to ve prospěch některých politických subjektů a lobbistických skupin, často také intenzivně napojených na televizní penězovody, rozhodně nemůže být atributem, kterým by se mohla Česká televize veřejnosti chlubit.

Nemusím z tohoto místa opakovat, že Poslanecká sněmovna je ze zákona nadána významnou kontrolní funkcí směrem k Radě České televize a také přirozeně k dokumentům, které jsou jí ve formě zpráv o činnosti a hospodaření každoročně předkládány. Fakt, že námi doposud nejsou ještě projednány tyto zprávy, opakuji z let 2018 a 2019, které by mohly napomoci nasvítit skutečné a objektivní postavení České televize ve veřejném prostoru, je pro nás nespornou a také ničím neomluvitelnou ostudou, ať již by byl výsledek hlasování nebo projednávání těchto zpráv jakýkoliv.

Dámy a pánové, účelové brzdění projednávání těchto zmíněných dokumentů jistými politickými proudy v naší Sněmovně nepovažuji za korektní a odpovědný přístup, byť jejich strach a obavy zvyšující se s blížícími se volbami rozhodně chápu, ovšem přirozeně je nesdílím. Dle mého názoru také hloupá a ničím neopodstatněná slova o pokusech o ukradení České televize občanům politiky nejsou skutečně na místě a slouží spíše jen k vyvolávání společenského nesváru a chaosu, který může pomoci kamuflovat či alesoň odvést pozornost od věcí a problémů, jež je skutečně nutno v souvislosti s Českou televizí začít v zájmu koncesionářů neprodleně řešit. Z morálního, ale i čistě profesionálního hlediska přece nemůžeme rozhodně připustit, aby se tyto již vousaté výroční zprávy se všemi eventuálními zákonnými důsledky jejich schválení či neschválení pouze nezodpovědně přelily do dalšího volebního období.

A proto i z uvedených důvodů tedy navrhuji body: Výroční zpráva o činnosti České televize za rok 2018, sněmovní tisk 441, Výroční zpráva o hospodaření České televize z roku 2018, sněmovní tisk 562, Výroční zpráva o činnosti České televize za rok 2019, sněmovní tisk 796, a Výroční zpráva o hospodaření České televize za rok 2019, sněmovní tisk 960, pevně zařadit v tomto pořadí na jednání Poslanecké sněmovny tento čtvrtek po odpovědích na odmítnuté písemné interpelace, konkrétně tedy na jedenáctou hodinu jako první body, nebo alternativně na příští čtvrtek v jedenáct hodin též jako první body ve stejném pořadí.

Děkuji vám.