V EP jsem členem kontaktní skupiny k vakcínám. Každý týden dialog několika poslanců se zodpovědnými komisaři. Atmosféra houstne. Poslední resumé:

1) Dodávky dál váznou. Další krácení AZ (AstraZeneca). Moderny je málo. Johnson and Johnson se rozbíhá pomalu. Kompletace zatím v USA, které do EU nic neuvolní. Jedině Pfizer navyšuje. Co to znamená? Kýžených 70% obyvatel EU bude naočkováno na podzim. Zatím má EK na tři čtvrtletí jistých cca 550 mil dávek na celou EU (tj. +- 300 mil. lidí).

2) AZ je pro EP „černou ovcí“. Špatné smlouvy. Krácení dodávek. Přednost má Británie, Oxfordu platila výzkum. To donutilo EK pátrat, jakou obdržela UK podporu z programu Horizont EU. Prý 400 mil. eur, ale na zdravotní výzkum (ne přímo na vakcínu) šlo jen 80 mil. To je málo.

3) Diskuse o vedlejších účincích AZ (krevní sraženiny). Většina zemí EU aplikaci pozastavila. Němci tvrdí, že výskyt sraženin je u nich 6x větší. Britové naočkovali milióny a tvrdí, že anomálie nemají. Kde je pravda? Je AZ terčem negativní kampaně? Kvůli brexitu? Nebo Londýn blufuje, protože nemá nasmlouvaný Pfizer? Ale mohlo by mu to vůbec projít? Ve čtvrtek se má vyjádřit EMA. Česko zatím AZ očkuje, ale pokud ji pozastaví EMA a SUKL se za ni opět schová, máme další problém. Blatného vakcinační „strategie“ sází na praktické lékaře. Ti mají podávat AZ, ale s Pfizerem je kvůli mrazákům logistika těžší. Neboli – bez vakcinačních center se neobejdeme.

4) Kde jsou úzká hrdla dodávek? V produkci je nedostatek lipidů, pro vakcíny na bázi mRNA (Pfizer, Moderna) pak jejich nanočástic. USA a UK to řešily rázně – „válečnými“ zákony výrobu nařídily. EU nakonec pomůže německá firma Merck. Dále je nedostatek jednorázových prostředků (filtry, balení, aj.). Tedy závislost na Asii, Číně. A za třetí jsou problémy nejen s kompletací, ale i distribucí (což vidíme u nás).

5) Hodně diskutujeme, zda má EU zakazovat export. Je to dvojsečná zbraň, ostatní nám ty zákazy mohou vrátit. Výrobci varují před rozbitím globálních řetězců. Bude jen větší nedostatek…

6) Velký problém v EU (zejména u nás) je slabá digitalizace zdravotnictví. Izrael a UK mají náskok. Například v sekvenování mutací. Ve vyhodnocování účinků vakcín. V trasování a testování. V distribuci. V prostředcích na výzkum a vývoj. Tohle fakt musíme změnit, jinak budeme mít ještě větší potíže. Máme tragickou vládu, která nás z toho nedostane, ale už brzy ve volbách skončí. Máme velkou kapacitu lůžek, skvělé doktory a obětavé zdravotníky. Ale bez technologické podpory a inovací to dlouhodobě nezvládneme.